Jan Flaška: Nenechávejte to na zítra

26. duben 2021

Dneska jsem připravoval večeři pro celou rodinu. Netvrdím, že jsem kdovíjaký kuchař, ale když už se pustím do vaření, snažím se vařit zdravě, chutně, rychle, s minimem surovin a za použití co nejmenšího počtu kusů nádobí, a to v přesně obráceném pořadí.

Takže jsem koupil v akci dvě mražené pizzy a hodil je do trouby a zatímco se na ně děti chodily koukat přes okýnko, žena prohlásila, že k té večeři ještě udělá pomazánku.

Snad existují i výjimky, ale osobně neznám muže, který by jmenoval pomazánku mezi svými oblíbenými jídly. Že by třeba přišel z lesa, ve fousech jehličí, z ramene by shodil těžkou kládu, do kouta odložil motorovou pilu, otřel si zpocené čelo a zvolal: „Tak a teď bych si dal pořádnou mrkvovou pomazánku s cizrnou!“

Pomazánka je zvláštní druh jídla: ze všech zbytků, co vám nechutnaly včera, se vyrobí lepkavá kaše, která by vám měla chutnat dneska. Spotřebuje se u toho hromada nádobí, které se příšerně špatně myje: vymačkávače citrónů, struhadla se spoustou ucpaných dírek, krouhače a kráječe s ostrými břity a spoustou drátků, mezer a šprušlí a navíc ještě různé členité mixéry a těžké, neforemné mísy.

Já mám rád, když se jídlo obejde bez nádobí. Miluju třeba, když si s přáteli opékáme špekáčky jen tak u táboráku a nasáváme magickou atmosféru ohně, hypnotizujeme tančící plameny, nasloucháme praskotu dřeva, větru a zpěvu ptáků, cítíme závrať z hvězdné oblohy a zpytujeme u toho svou prapodstatu.

V tu chvíli ovšem k táboráku vždycky přijdou naše ženy s pomazánkami, protože hrozí, že by se táborák mohl obejít bez špinavého nádobí. Z mužského filozofování pak nezbyde nic, protože ženy si začnou čile vyměňovat recepty na pomazánky.

Na závěr bych chtěl touto cestou apelovat na každého muže, který nechce dostávat pomazánku každý den: snězte všechno, co dneska dostanete na talíř. Protože z toho, co nesníte, bude zítra pomazánka. My budeme mít pizzovou.

autor: Jan Flaška
Spustit audio

Související