Jan Flaška: Hudba z regálu

Kdyby tahle hudba byla jídlo, byla by to studená bramborová kaše, zalitá přeslazeným lékořicovým přelivem a dozdobená špetkou písku a kamení. Obchodníci se vás s její pomocí snaží donutit koupit si věci, které by jim jinak zůstaly ležet v regálech.

Jen si to představte: vyrazíte do obchodu pro pár základních věcí. Sotva dojdete k mléčným výrobkům, začne se z reproduktorů ozývat techno verze italského diskohitu z 80. let. Jeho jednotvárný rytmus by dokázal z mléka v regálech utlouct máslo. Vy jako v mrákotách přihazujete k bílému jogurtu ještě parmezán, mozzarellu, mascarpone a gorgonzolu.

Následuje zamilovaný šlágr. Na svůj rým „lásku – v sázku“ je zpěvák tak hrdý, že ho zopakuje asi šestsetkrát. Hudební melasa lepí vaše uši, proniká hluboko do vašich útrob a paralyzuje váš mozek. To přece nemůže být vaše ruka, která do košíku k celozrnnému rohlíku přidává pár těch nejrůžovějších donutů!

Optimistický popík je vzápětí nahrazen utahanou zamilovanou baladou. Zatímco výkonný umělec vyje ze všech sil, vy přecházíte k regálu s toaletním papírem. Hudba vás proti vaší vůli dojímá, zaplavuje vás od srdíčka až po tlusté střevo a vy se přistihujete, jak místo laciného hrubého papíru házíte do košíku velké balení toho nejjemnějšího, čtyřvrstvého, s vůní květin.

Soundtrack k frontě u pokladny tvoří instrumentální verze písně, kterou nemůžete vystát. Je jak starý známý, jemuž se už léta vyhýbáte. A aniž byste si toho všimli, v jejím rytmu vykládáte výrobky na pás a následně i přesouváte do tašky.

Až zase v obchodě uslyšíte tu směsici hudebního odpadu, zakletého do nekonečných smyček, vzpomeňte si, že jeho jediným úkolem je donutit vás, abyste si od pokladny odnášeli po okraj naplněné tašky – a hlavu dunící melodiemi, které z ní nedostanete minimálně do konce týdne.