Jan Cempírek: O Zemi nikoho
Budějčáci sami sebe vidí jako pupek jižních Čech. Často automaticky předpokládají, že v regionu znají úplně každý kout. Ale - zlatý voči! Budějčák ví, kudy se jede na Lipno, jak drncá lanovka na Kleť, prošel se po Holašovicích. Avšak pokud není aktivním turistou či nepolyká kilometry na kole, tak mám zkušenost, že klasický Budějčák zabloudí bez navigace už patnáct kilometrů za městem.
A jsou dokonce v jižních Čechách bílá místa, kterým by na mapách slušel nápis Hic sunt leones – zde jsou pro Budějčáka lvi. Třeba taková krajina mezi Kaplicí, Větřním a Vyšším Brodem.
Liduprázdný kraj, kam vyjma místních a chalupářů zabrousí opravdu jen znalec. Vsadím se, že sním brouka potemníka, když aspoň tři z deseti oslovených Budějčáků správně určí, kde přesně leží Rožmitál na Šumavě.
Kde Malšín?
A kde třebas taková Poluška!
Aha! Sázku nemohu prohrát!
Kraj, o kterém mluvím, je většině Budějčáků absolutně neznámý, učiněná foglarovská Země nikoho. Ale je tam krásně! Na podzim jsou tamní lesy plné hub a na jaře se na rozlehlých pastvinách toulají strakaté krávy.
Už jen málokterá jihočeská krajina přivodí návštěvníkovi tak úžasně starosvětský pocit pomalu plynoucího času. Avšak doba pandemická mění i toto. V přírodě začalo být nebývale rušno. Lid se venčí a myslivci se nestačí divit, kolik lufťáckých postaviček se jim courá po ještě nedávno liduprázdných lesích. Ožila i jindy zapomenutá krajina mezi Větřním a Vyšákem.
A právě Budějčáci ji berou v posledním roce útokem. Ale ne, nechci se pohoršovat. Myslím si totiž, že je to dobře. Že sem lidé nyní tak často míří. Protože až se znovu otevřou hranice, až opět většina bude vyrážet spíše k moři či do Alp, zůstane v nich aspoň povědomí, že jen pár kilometrů od jihočeské metropole leží krásná krajina. Která žije svým tempem, svou pomalou energií a svými zákony.
Ta opuštěná krajina nepotřebuje nás, ale myslím, že my ji ano.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
