Jaké zelenině se v roce 2020 daří, historie chryzantém a správné založení vřesoviště
Kdo chce ovládnout svět, měl by se prý nejdříve pokusit ovládnout vlastní zahradu. To je letité přísloví, kterým začíná další díl pravidelného magazínu Zelené světy, kterým provází opět Hanka Šoberová a Pavel Chlouba.
V rozhlasovém vysílání můžete magazín Zelené světy poslouchat vždy v pátek od devíti hodin dopoledne. Na internetových stránkách českobudějovického rozhlasového studia si jej můžete pustit online kdykoliv. Například nyní.
O čem jsou právě tyto Zelené světy, které právě otevíráme?
Třeba o odpovědi na úvodní moudro. „Zahradu totiž ovládnout nelze. Příroda bude mít vždy navrch,“ říká moderátorka Hanka Šoberová.
Čtěte také
Jak se zakládá vřesoviště? Stačí udělat jamku, dát si tam pár vřesů a tím je hotovo?
„Vřesy jsou zvláště na konci léta opravdu dobrým a v posledních letech zavedeným obchodním artiklem, protože existuje velký sortiment těchto rostlin, jsou hezké, nejsou drahé, takže díky tomu se staly takovou hitovkou konce léta. Prodávají se ve velkém a to zvláště díky tomu, že mnozí lidé si z těchto vřesů dělají truhlíky, aranžované kompozice k zádveří a na terasu,“ vysvětluje Pavel Chlouba.
Vřesy se dají ovšem využít i jinak. Další tipy si můžete poslechnout v aktuálním vydání magazínu Zelené světy. Prozradíme například založení vřesoviště. Ideální je pro ně větší plocha, protože dva až tři metry čtvereční jsou málo.
„Vřesoviště je útvar, který trochu imituje to, co nacházíme v přírodě. Jednomu, dvěma vřesům s jedním rododendronem na zahradě ještě vřesoviště říkat nemůžeme,“ naznačuje Pavel Chlouba. Ideální je alespoň deset až dvanáct metrů čtverečních, ideálně v místě, kam je na něj dobře vidět a je na slunečném místě. Vřesy a vřesovce mají rády sluníčko a potřebují hlavně půdu připomínající písčitou půdu s rašelinou. Míchá se v poměru dva ku jedné na objem. Vrstva půdy navezené na budoucí vřesoviště bude potřeba alespoň do výše 30 centimetrů. Je možné upravit místo i do tvarů různých terénních nerovností, doplnit je o samorosty, kameny a podobně.
Více si můžete poslechnout online nebo si magazín stáhnout do svého počítače a poslechnout později.
Související
-
Národní park Šumava navštívilo v létě více turistů, než vloni. Strážci také zvýšili počet kontrol
„Rekordní zájem 29 tisíc lidí zaznamenal národní park v červenci v Návštěvnickém centru Srní, kde je výběh s vlky," sdělil mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
-
Kromě tradiční sborovny a kabinetů přibudou místnosti jako ohlašovna nebo karanténa
Nový školní rok bude kvůli koronaviru zcela odlišný, než všechny předchozí. Také školy na jihu Čech se musí řídit speciálním manuálem ministerstva školství.
-
Návštěvníci Českého Krumlova mají k dispozici tištěnou i internetovou verzi nového průvodce městem
Lidé se dozví zajímavosti o různých stavbách napříč celým městem i stavebními slohy a navíc můžou využít tematické prohlídkové trasy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
