Jaké zelenině se v roce 2020 daří, historie chryzantém a správné založení vřesoviště

V rozhlasovém vysílání můžete magazín Zelené světy poslouchat vždy v pátek od devíti hodin dopoledne. Na internetových stránkách českobudějovického rozhlasového studia si jej můžete pustit online kdykoliv. Například nyní.

O čem jsou právě tyto Zelené světy, které právě otevíráme?

Třeba o odpovědi na úvodní moudro. „Zahradu totiž ovládnout nelze. Příroda bude mít vždy navrch,“ říká moderátorka Hanka Šoberová.

Čtěte také

Masožravá rostlina se nemusí vždy nutně jmenovat Adéla a kvést doma

Jak se zakládá vřesoviště? Stačí udělat jamku, dát si tam pár vřesů a tím je hotovo?

„Vřesy jsou zvláště na konci léta opravdu dobrým a v posledních letech zavedeným obchodním artiklem, protože existuje velký sortiment těchto rostlin, jsou hezké, nejsou drahé, takže díky tomu se staly takovou hitovkou konce léta. Prodávají se ve velkém a to zvláště díky tomu, že mnozí lidé si z těchto vřesů dělají truhlíky, aranžované kompozice k zádveří a na terasu,“ vysvětluje Pavel Chlouba.

Vřesy se dají ovšem využít i jinak. Další tipy si můžete poslechnout v aktuálním vydání magazínu Zelené světy. Prozradíme například založení vřesoviště. Ideální je pro ně větší plocha, protože dva až tři metry čtvereční jsou málo.

„Vřesoviště je útvar, který trochu imituje to, co nacházíme v přírodě. Jednomu, dvěma vřesům s jedním rododendronem na zahradě ještě vřesoviště říkat nemůžeme,“ naznačuje Pavel Chlouba. Ideální je alespoň deset až dvanáct metrů čtverečních, ideálně v místě, kam je na něj dobře vidět a je na slunečném místě. Vřesy a vřesovce mají rády sluníčko a potřebují hlavně půdu připomínající písčitou půdu s rašelinou. Míchá se v poměru dva ku jedné na objem. Vrstva půdy navezené na budoucí vřesoviště bude potřeba alespoň do výše 30 centimetrů. Je možné upravit místo i do tvarů různých terénních nerovností, doplnit je o samorosty, kameny a podobně.

Více si můžete poslechnout online nebo si magazín stáhnout do svého počítače a poslechnout později.