Jak vyhnat ptáky z letiště? Střelba pomůže, ale nic nepřekoná dravce
Pracovník biologické ochrany letiště, v letištní hantýrce „bolkař“. To je člověk, který musí zajistit, že nad plochou nebudou létat žádní ptáci. Ti totiž mohou být velkým nebezpečím především při vzletu či přistávání letadel.
Takového sokolníka musí mít každé letiště. Na Jihočeském letišti u Českých Budějovic pracuje jako „bolkař“ už několik let Radek Staněk. S biologickou ochranou mu pomáhá asi patnáct dravců a také několik loveckých psů.
„Létání s dravci provádíme asi pětkrát až sedmkrát za den v nepravidelných pochůzkách, protože někteří ptáci, třeba vrána nebo havran, jsou tak chytří, že si na to dokáží zvyknout a pak už ví, kdy člověk půjde ven. Proto se na pochůzky chodí v nepravidelných intervalech, a to buď preventivně, nebo na vyžádání dispečera před příletem letadla,“ vysvětluje.
Na přistávací plochu přijde Radek Staněk s dravcem. Sundá mu čepičku, nechá ho rozkoukat a pak ho pustí, aby létal nad letištní plochou, a tím odháněl ostatní ptáky. „Je to predátor, takže ptáci na něj reagují velice rychle a jsou ostražití,“ dodává sokolník.
K biologické ochraně letiště používá ještě lovecké psy a za hustého sněžení střelbu. „Tam se ale jedná spíš o zvukový efekt, který je zčásti účinný, ale není to tak dokonalé jako dravec,“ připomíná Radek Staněk.
V současné době jsou podle něj největším problémem špačci. Nalétávají na letiště ve velkých hejnech a právě srážka s celým hejnem je pro pilota letadla nejnebezpečnější.
Za osm let, co Radek Staněk na letišti pracuje, se ale s potížemi setkal jen jednou. „Je to paradox, stalo se nám to s divokým dravcem. Tenkrát vyvedly mladé poštolky, které tady byly na dráze, a jedno menší letadlo se při přistání srazilo s poštolkou. Nic jiného se nám zatím nestalo,“ doplňuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.