Jak na jaře řezat ovocné stromy, stromky a keře

03589565.jpeg
03589565.jpeg

V březnu je nejvyšší čas začít s řezem ovocných stromů, révy vinné, lísky obecné a drobného ovoce, například angreštu, rybízu, malin a ostružin. Na co bychom při tom rozhodně neměli zapomenout, připomíná ovocnářka Jana Vávrovská.

Jako první věnujte pozornost révě vinné. Pokud se řeže pozdě, roní vodu z čerstvých ran. Je důležité začít s řezem ještě před rašením, v březnu už tedy může být pozdě. Nejlepší pro révu je, když ji začnete řezat v únoru.

Líska se řeže ještě před kvetením. Neprovádí se u ní řez pravidelně, ale je nutné jí korigovat nové výhony vyrůstající z paty keře.


Střih rybízu, angreštu a dalších rostlin s drobným ovocem

Drobné ovoce musíme rozdělit na keře a stromkové tvary. U keřů rybízu a angreštu je potřeba zaměřit se na staré větve – poznáme je podle hodně tmavě hnědé kůry. Starých větví by nemělo být v keři moc, stačí pět nebo šest. Stejný počet by měly tvořit i nové loňské výhony a dvouleté výhony, které už loni dávaly úrodu - u nich je kůra světlehnědá.

U malin a ostružin se vyřezávají staré odplozené výhony, jejichž barva je až šedá. Dlouhé výhony můžeme zkrátit asi o jednu třetinu. Dejte si pozor, abyste neostříhali více, nebo se připravíte o budoucí úrodu plodů.


Stromkové druhy drobného ovoce mají svá specifika

U stromkových angreštů a rybízů se snažíme udělat vzdušnou korunu. Odstraňujeme kolmo rostoucí výhony. U starších korun je potřeba větvičky plodného obrostu zakracovat, nebo je po částech odstranit a zapěstovat si z mladých výhonů nové plodné větve. A samozřejmě u těchto tvarů je potřeba kontrolovat i kůly, které stromky podpírají.


Velké stromy

Ovocné stromy je třeba rozdělit na několik skupin. Jádroviny jsou zastoupené hlavně hrušněmi a jabloněmi. Peckoviny rozdělujeme ještě na modré a červené a teplomilné. Každá skupina ovoce má své nároky na řez.

Jádroviny
U hrušní a jabloní je v březnu ideální doba řezu, provádíme výchovný, udržovací i zmlazovací řez. Mnoho pěstitelů však dělá chybu - mají všechny nové výhony zastříhnuté na tři až čtyři pupeny, skoro jako by pěstovali okrasné stromy místo ovocných. Strom pak všechny ponechané pupeny raší do dlouhých nových letorostů. V praxi to vypadá jako zahuštěné metličky na konci větví. Strom se totiž nutí přirůstat na úkor plození. Při takovémto řezu si pak často pěstitelé stěžují na malou nebo žádnou úrodu a velkou práci s řezem.
Nechte stromy růst, ale některé výhony na koncích větví odstraňte úplně, hlavně ty kolmo rostoucí, a zbylé nezakracujte. Rok to bude vypadat divně, ale už druhým rokem začnou celé ponechané výhony plodit.

Teplomilné peckoviny
Řadí se sem hlavně meruňky, broskvoně a mandloně. S řezem bychom měli počkat na rašení nebo až kvetení, kdy už zimní mrazy v čerstvých ranách nepůsobí trhliny. Tudy se totiž dostávají nejčastěji choroby a škůdci do dřeva. U starších stromů se udržovací řez provádí až po sklizni ovoce. Dochází k lepšímu hojení ran.

Modré a červené peckoviny
U těchto druhů se obecně doporučuje výchovný řez, tedy zapěstování korunky. Zapěstování trvá různě dlouho podle druhu ovoce, končí, když ovocný strom začne dávat větší úrodu. Poté co, začnou stromy rodit, začneme provádět udržovací řez nebo také průklest, snažíme se odstraňovat výhony uvnitř koruny, konkurenční a vlky.
Udržovací řez je vhodné provádět po sklizni asi tak do 10. září. Tento termín souvisí s dobou potřebnou na zahojení ran po řezu do příchodu prvních mrazů. Posluchači mohou namítnout, že některé švestky zrají později - ano, v tomto případě řežeme na jaře při rašení před květem.


Vzniklé rány po řezu je nutné ošetřit

Minimálně rány větší než dva centimetry se ošetřují stromovým balzámem nebo latexem – jedná se o přírodní barvu, která nemá přidaná chemická barviva. Okrasné keře a stromy, pokud je řežeme, neošetřujeme, snad s výjimkou sakur a slivoní. Tam je případné ošetření ran velmi žádoucí.