Ivana Jirešová si sama musí kreslit vrásky a proměňovat se v osmdesátiletou babičku

„Hledání ztraceného ráje je o páru, nejdřív mileneckém, pak manželském. Jsou pojmenovaní symbolicky Adam a Eva a představení je zajímavé v tom, že začínáme jako osmdesátiletí, pak je nám šedesát, pak čtyřicet a nakonec osmnáct, takže čas jde pozpátku,“ prozradila.

K takovým proměnám je nutné značné maskérské umění. Na zájezdních představeních to ale Ivana Jirešová musí zvládnout sama. „Byli jsme na lekcích, jak se máme malovat, a když už to hrajeme třetím rokem, tak se tam dějí úplně neuvěřitelné věci. Třeba si maluji vrásku úplně jinde, než má být, paruku mám nakřivo. Sami se převlékáme, máme na to někdy jen minutu, takže je to těžké, když se rychle snažím udělat z osmdesátileté babičky šedesátiletou štabajznu,“ vypráví.

Profesionální herectví bere jako povolání jako každé jiné. Někdy je ovšem hodně náročné. Ochotníkům Ivana Jirešová fandí, každý by měl podle ní dělat, co ho baví, a předávat radost z toho dál.

Ochotníků je hodně. Každý by rád na jeviště, ale nikdo nechce velké role

Ochotnické divadlo v Trhových Svinech píše své dějiny od druhé poloviny 19. století. Zpravidla hrají celé rodiny a láska k divadlu se předává z generace na generaci. Současným režisérem je ředitel Městského kulturního střediska František Herbst. „Jsou tady srdcaři a je důležité, že lidé mají chuť hrát a publiku se to líbí,“ říká.

Protože soubor tvoří zhruba třicet členů, je dost složité vybrat představení, aby si každý zahrál. „Ještě horší to bývá při rozdělování rolí, protože každý chce jenom štěk. Každý by si rád zahrál, ale nikdo nechce hlavní role a velké fláky textu. Těch her, kde se uplatní třicet lidí, moc neexistuje, takže to není žádná sranda,“ dodává František Herbst.

Stálým členem souboru je Petr Schwarzmüller. Hraje od svých tří let. „Začal to tatínek, maminka, sestra, švagr a i dcery hrají. My jsme dobrá parta, když se potkáme na zkouškách, je to veselé a mě to naplňuje,“ vysvětluje.

Představení trhosvinenských ochotníků navíc mají úspěch a především to silvestrovské bývá vyprodané dlouho dopředu. „Je to živá kultura. Sednout si k televizi v podstatě dneska moc lidí nebaví, ti mladší chtějí něco aktivnějšího a tohle se jim líbí,“ myslí si Petr Schwarzmüller.

Za Ivanou Jirešovou a ochotníky z Trhových Svinů zamířil kulturní magazín Kavárna. Dále nabízí rozhovor s Václavem Cílkem o jeho knize Co se děje se světem a recenzi nového alba irské zpěvačky Imeldy May.
Celý pořad si poslechněte zde.