Ivan Mls: Sluchátka
Můj otec na stará kolena hůř slyšel. Dovedně ale tento handicap maskoval, protože uměl skvěle odezírat, takže porozuměl i tomu, co před ním člověk jen tak zamumlal. Zato když se mluvčí odvrátil, taťka pak někdy reagoval i na slova, která vůbec nebyla vyřčena.
Proč si na to vzpomínám? Nikdy totiž nechtěl ani slyšet o tom, že bychom mu pořídili elektronické naslouchátko. Považoval za nedůstojné chodit na veřejnosti s nějakým špuntem v uchu.
Kdyby se dožil dnešní doby, bylo by po problému. Se zašpuntovanýma ušima chodí po ulicích kde kdo, od školáků přes puberťáky až po dospělé různého věku i pohlaví. Je to možná móda, možná vyjádření společenského statusu, že právě já jsem on-line propojený do digitálního světa a vypadám důležitě.
Když odhlédneme od toho, co na takovýhle způsob zacházení se sluchem říkají otorinolaryngolové, musím hlavně ocenit mílové kroky, kterými kráčí technologický pokrok.
Bezdrátová sluchátka zaražená v uších kolemjdoucích lidí nebo spolucestujících ve vlacích a autobusech jsou mnohem, mnohem dokonalejší než jejich starší a téměř vyhynulí předchůdci, kteří ještě potřebovali ke spojení s mobilem kablík.
Majitelé těch drátových se totiž často o svůj požitek z randálu a kraválu, pardon, ze svébytné hudby, kterou poslouchali, dělili se svým okolím, jak jim decibely ze sluchátek utíkaly ven. Což třeba v trolejbuse nebylo nic příjemného, když do vás z jedné strany řezal death metal, z druhé strany sděloval své poselství nějaký rapper a od dalšího spolucestujícího jste slyšeli třeba dunivé techno.
Teď vnímám boží klid, díky géniu konstruktérů audiotechniky a stále pokročilejším technologiím. Až někdy pojímám podezření, že lidičky zahledění do mobilů se špunty v uších třeba zrovna berou lekci cizího jazyka, poslouchají hodnotnou audioknihu nebo jsou na on-line přednášce.
Tak nevím, jestli bych taky neměl jít s dobou. Pořád se totiž nemůžu zbavit toho starodávného zvyku vnímat na ulici zvuky svého okolí a ve vlaku si číst knížku, časopis nebo noviny… A jak jste na tom vy?
Související
-
Ivan Mls: Krásný pátek třináctého
Přiznejme si bez mučení, že dnešní den, tedy pátek třináctého, nemá právě tu nejlepší pověst. Bůhví proč. Já bych tak trochu podezříval pedagogy.
-
Ivan Mls: Tlusťoch
Tak jsem zjistil, že jsem po dovolené řádně přibral. Ne, nestrhal jsem domácí váhu, to poznání přišlo tak trochu nečekaně v podobě nového trička, které jsem si pořídil.
-
Ivan Mls: Fotky z dovolené
Onehdy si mi kdosi postěžoval, že byl před nedávnem na dovolené a už to všechno nějak podezřele rychle vyprchalo. Už se prý necítí vůbec odpočatý, dojmy rychle vybledly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
