Ivan Mls: Santa Ježíšek

Tudíž jste vždycky Ježíškovi pro jistotu dopis se svými přáníčky sepsali a šoupli za okno. Přece jen bylo lepší spoléhat víc na Ježíška než na rodiče, kteří vám co chvíli připomínali vaše prohřešky a pochybovačně kroutili hlavou nad vašimi vánočními očekáváními. Zatímco Ježíšek, bytost mýtická, neuchopitelná, ale jistě shovívavá, nemůže mít problém.

Jako dospělí jste se pak možná trochu opotili, když jste se snažili nějak rozumně vykroutit ze zvídavých dotazů dětí a nenabourat velebného ducha Vánoc: To když se potomci začali zajímat o Ježíškův vzhled, místo trvalého pobytu či metodu, jak dokáže nadělovat v jednu chvíli úplně všem.

Možná jste pak trochu zalitovali, že se u nás neujal Santa Claus; rázem by bylo po starostech s vysvětlováním. Na obtloustlém vousatém dědkovi v červeném oblečku, který přijíždí od severu na saních tažených soby, totiž není nic tajemného.

Na druhou stranu se ale nedivím, že se u nás Santa Claus neujal. Jednak je podezřele podobný jistému Dědovi Mrázovi, jednak je pořád lepší věřit na Ježíška, kterého si každý může představovat, jak chce a libovolně popustit uzdu své fantazii. Zatímco Santova podoba je pevně daná a na fabulování kolem této postavy už žádný prostor nezbývá.

A pak, je tady i jedno národní specifikum. V tomhle státě žije asi polovina obyvatel v bytových domech a panelácích. A každý, kdo o Santa Clausovi jen něco málo tuší, ví, že tahle postava přichází s dárky do lidských obydlí zásadně komínem a krbem.

Takže nechat Vánoce jen na Santovi, by pro tisíce rodin znamenalo být bez vánoční nadílky. Nejen u nás na sídlišti jsou paneláky bez komínů a větrací šachtou by se obézní Santa asi fakt neprotlačil. Přeji hezké Vánoce!