Ivan Mls: Přechylování

Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

„Já mám moc rád, když lidi blbnou na kvadrát.“ Na tuhle větu pronesenou Haškovým dobrým vojákem Švejkem si vždycky vzpomenu, když narazím na nějakou absurditu. A že jich člověk potká!

V poslední době mě hodně baví takové ty žabomyší války o to, zda ženská příjmení, musí či nemusí mít  koncovku -ová.

Odpůrci tohoto historicky vzniklého jazykové tvaru se zpravidla při argumentaci zaštiťují svobodou volby, tím, že takové Angličanky, Němky nebo Francouzky také koncovku nemají a jak se bez ní krásně obejdou. Popřípadě vytahují ten nejtěžší kalibr moderní doby, že takové -ová staví ženu na nižší příčku než muže, což je pochopitelně nepřípustné.

Zajímalo by mě, jak tihle revoluční reformátoři či reformátorky prospívali ve škole z mateřského jazyka. Asi jim nedochází, že takové přechylování je vlastně geniální způsob, jak rozlišit na první dobrou muže od ženy.

Vzpomenete si třeba na americké filmové drama Kramerová versus Kramer ze 70. let? Hned víte, o co kráčí. Ovšem v originále se film jmenoval Kramer versus Kramer. Z čehož se, jak sami uznáte, se dá vyvozovat ledacos.

Mimochodem, jak si třeba likvidátoři koncovky -ová  představují skloňování takových nepřechýlených příjmení, aby nemluvili jako hotentoti? Představte si hypotetickou slečnu Anča Novák. Jak ji oslovíme gramaticky správně pátým pádem? Nováku, pojď sem? A co takový čtvrtý pád? Viděl jsem tam Novák? Nebo raději Nováka? Zaděláváme si na pěkný jazykový maglajs.

Nicméně, pokud si reformátoři jazyka prosadí svou a přechylování ženských jmen bude jen nezávaznou záležitostí, nebylo by špatné, aby do boje  za jazykovou emancipaci vytáhli pro změnu muži. Proč by zrovna oni měli být ochuzení o možnost jazykově kouzlit se svými příjmeními?

Jistě se najde někdo, kdo na příslušných místech zatahá za potřebné nitky, aby se i tady ledy pohnuly, historická zkostnatělost se odebrala na smetiště dějin a jazykoborecká kreativita se rozjela na plné pecky. Jak by to bylo krásné,  kdybychom vedle Mařenky Kovářík či Aničky Svoboda měli i Arnošta Novákovou či  Pepíka Kučerovou. Svět by nám měl zase co závidět…

Spustit audio
autor: Český rozhlas České Budějovice