Husy české jsou společenské a dobře hlídají. Před zánikem je zachránila skupinka nadšenců

Ve druhé polovině 19. století se začal intenzivně rozvíjet chov drůbeže a zasáhl i chov hus českých. Toto plemeno bylo potlačeno. „Začaly se sem dovážet husy, které měly větší hmotnost, rychlejší růst, a hodně se křížily, aby se dosáhlo větší užitkovosti,“ vysvětluje chovatel.

Tehdy ale vzešla z Českého svazu chovatelů skupinka nadšenců, kteří si dali za úkol obnovit původní plemeno. „Zasloužili se o to zejména Ivan Pavel a Jaroslav Kalaš, kteří objížděli vesnice a hledali zbytky té původní husí populace. Díky jejich snaze se toto plemeno podařilo zachránit a zařadit do genetických zdrojů národních plemen,“ popisuje znovuzrození husy české Vladimír Kopřiva.

Husy prý zachránily starý Řím

Husy jsou dobré hlídačky. Když někdo přijde do jejich teritoria, vždycky se ozvou. Už historici říkali, že husy zachránily Řím. Ve 4. století před naším letopočtem se Galové snažili tajně v noci obsadit římský Kapitol, když obránci pevnosti tvrdě spali. Hlasité kejhání hus, které žily v chrámu bohyně Juno, ale Římany probudilo, a díky tomu se útok podařilo odrazit.

Tento příběh popsal v kapitole knihy Dějiny od založení města římský historik Titus Livius. „Dokonce tvrdí, že ve Skotsku se husy používají na hlídání skladů whisky,“ dodává chovatel.

V minulosti se husy často krmily šiškami. Důvodem bylo, aby nabraly co nejvíc sádla a aby se jim tímto nuceným krmením zvětšila játra. „Dnes už se takový způsob krmení nepoužívá. Je ze zákona na ochranu zvířat zakázaný,“ vysvětluje Vladimír Kopřiva.

„A ani bych ho nikomu nedoporučoval. Protože, jak znám z vyprávění své matky, šiškování muselo mít svá pravidla. Když se to přehnalo, husa v bedně zahynula a těch Vánoc nebo posvícení se ani nedočkala,“ doplňuje.

Čtěte také

Užitečné rady pro chov slepic: Zbytky z domácnosti v rozumné míře a pustit na trávu

Husy české jsou i společenská zvířata. Se svým chovatelem si povídají, jeho hlas poznají. „Já jsem vystavoval kolekci čtyř hus na evropské výstavě v Lipsku. Když jsem tam přijel a přicházel jsem k jejich klecím, okamžitě mě poznaly a okamžitě se mnou začaly komunikovat,“ líčí svoje zážitky chovatel.

Tito ptáci patří k pastevním zvířatům a vodní drůbeži. Jejich krmnou dávku tvoří ze 70 až 80 procent píce a zbytek jádro. Husy by proto měly mít dostatek prostoru, kde se mohou pást.

„Měl by je chovat ten, kdo je chce chovat a nechce mít s odchovem velké starosti. Česká husa si zachovala pud sezení na vejcích, housata sama vysedí a sama odvodí. A určitě patří mezi zvířata, která jsou přátelská k člověku a opravdu chodí za člověkem jako pes,“ uzavírá Vladimír Kopřiva.

Co obnáší chov hus českých, prozradil chovatel v magazínu Máme rádi zvířata. Dále pořad přináší rozhovor s veterinářkou Lucií Míkovou o onemocnění srdce, kterému se odborně říká dilatační kardiomyopatie, a řeč bude také o krásném broukovi, který dokáže likvidovat túje.