Ať hudba dále zní, nejenom o jejím svátku v čase letního slunovratu

21. červen 2025

Jedenadvacátého června je nejenom letní slunovrat, a tak začátek astronomického léta, avšak také Den hudby. Je to pěkný svátek, ale poměrně mladý. Zrodil se vlastně na rozhlasové půdě. 

Známý americký muzikant věnující se staré hudbě, loutnista, kytarista a dirigent Joel Cohen, když působil v sedmdesátých letech v Evropě, ve francouzském hudebním rádiu France Musique, přišel se zajímavým dramaturgickým nápadem denních hudebních svátků a z toho pak vznikl „Fête de la Musique“, tedy Svátek hudby k přivítání léta v roce 1982. 

Za prosazením této myšlenky, spočívající v jednodenní oslavě hudby jejími profesionálními i amatérskými provozovateli, stáli především tehdejší francouzský ministr kultury Jack Lang a skladatel Maurice Fleuret. Ta první akce v ulicích a v parcích Paříže byla velmi úspěšná a za tři roky byl jednadvacátý červen stanoven jako Světový den hudby.  

Přinejmenším je toto datum dobrou příležitostí si uvědomit, co pro nás hudba znamená a jak by byl bez ní život chudší. Když jsem dumal nad vhodnou písničku z ranku pop music, tak mi vytanula na mysli česká verze songu I Could Have Danced All Night ze slavného muzikálu My Fair Lady autorů Fredericka Loewea a Alana Jaye Lernera  právě kvůli textu Jiřího Zdeňka Nováka. Natočil  ji s orchestrem Karla Vlacha v roce 1961 Milan Chladil.   

Ať hudba dále zní, ať zní ta touha v ní a já se vznáším s ní…

autor: Jiří Kasal
Spustit audio