Patnáct tisíc ozdob ve vánočním muzeu, jeden z největších betlémů na světě a pověst o zázračném uzdravení díky Jezulátku. Taková je nabídka vánočního trhu v hornorakouském Steyeru.
Do Vánoc ho navštíví 100 tisíc turistů z celého Rakouska, ale i z Česka nebo z Itálie. Tradice vánočních trhů v historickém městě na soutoku řek Enns a Steyer trvá už desítky let.
Uprostřed náměstí vedle vánočního stromu, mezi stánky s vánočními dobrotami, dárky a řemeslnými výrobky ková drobné kovové ozdoby Walter Gugelberger. „Některé se můžou pověsit na stromeček a malá srdíčka si lidé dávají jako dárek na Silvestra,“ vysvětluje.
Podle vedoucí turistického centra Evy Potzl mezi hlavní lákadla kromě trhů, které jsou ve městě na několika místech, patří štýrský betlém Steyrer Kripperl, jeden z posledních příkladů divadla s hůlkovými loutkami v Evropě.
Láká také vánoční muzeum se zážitkovou dráhou, Ježíškova pošta nebo tiskárna, kde si lidé mohou vytisknout na starém stroji kopii prvního vydání vánoční písně Tichá noc, která letos oslaví 200. narozeniny.
Na poutním místě Christkindl jsou k vidění dva betlémy. Ten starší s 300 figurkami vytvořil před sto lety Čech Karel Klauda.
V Rakousku začínají vánoční trhy až o dva týdny dříve než v Čechách. Po Vídni se připojil i hornorakouský Wels. Od roku 2007 je tady jeden z největších adventních trhů v regionu.
Jen kousek od náměstí je muzeum, které ukrývá sbírku 15 tisíc historických ozdob. „Jde o první rakouské vánoční muzeum, bylo otevřené v roce 1998 a nabízí speciální prohlídku vánočních loutek a panenek. Vede k nim několikapatrová dráha, lidé sedí ve vozíčcích a v půdních prostorách vidí andílky, kteří připravují Vánoce, a další panenky ukazují, jak slaví svátky lidé v různých částech světa,“ popisuje Eva Potzl.
Vánoční trhy s většinou atrakcí potrvají v hornorakouském Steyeru až do 6. ledna.
Rakouská kuchyně je podobná té naší. Velké rozdíly nejsou ani ve vánočním cukroví a štědrovečerní večeři. Na většině stolů nechybí kapr, pravý vídeňský řízek nebo kachna.
Metaná je v zimě na malých rakouských vsích stejným fenoménem jako u nás bruslení a sáňkování. Hraje se na zamrzlých rybnících, říčkách i speciálních drahách.
