Hojné Vodě se říká Hojná nejen proto, že tady bylo vždycky vody dost, ale také proto, že byla hojivá
V dnešním vydání Vltavínu vás čekají dva archívní příběhy. Jeden o Hojné Vodě a druhý o zámečku Lustenek poblíže Českých Budějovic.
Vilémova Hora
Jak praví historické zápisy a dostupná fakta, první písemná zmínka o Hojné Vodě pochází z roku 1553. Tehdy tu byla na příkaz Viléma z Rožmberka založena dřevařská osada založili osadu jménem Vilémova Hora.
Druhým důležitým datem je rok 1564, kdy tady byl objevený léčivý pramen. Pak se osada postupně změnila na lázeňské centrum, které si budovalo dobrou pověst a to tak dobrou, že sem kromě Viléma z Rožmberka zajížděl i Petr Vok z Rožmberka, později pak příslušníci rodu Buquoyů a ještě později i spisovatel Zikmund Winter. Více vám o jeho návštěvách a o Hojné vodě řekne archívní reportáž Jaroslava Klímy.
Příběh zámečku Lustenek
Na jihozápadních svazích Hlincové hory u Rudolfova nedaleko Českých Budějovic stojí zámeček se zvláštním jménem Lustenek, říká se mu také Děkanský dvůr. Jeho stavitel ale získal pozemky díky trochu sporným spekulacím, jak dokládají záznamy v archivu.
Zámeček Lustenek pochází z 16. století. Vybudovat ho nechal Georg Pirchinger z Lustenecku, původem štýrský šlechtic, který se stal císařským solním úředníkem v Českých Budějovicích a dokázal využít příležitosti.
„Jako vysoce postavený státní úředník se trochu vyvyšoval nad budějovické měšťany, oni ho za to neměli rádi, takže se mu ve městě nežilo příjemně a chtěl nějaký svůj azyl, venkovský domov. Vybral si místo s krásným výhledem u tehdy hornického města Rudolfov,“ říká Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu České Budějovice.
Na místě stály hornické domky, a to na poli, které patřilo budějovickému církevnímu děkanství. „Byly tedy vlastně na cizím pozemku. Když v rudolfovských dolech začalo docházet stříbro, přišla krize a horníci odcházeli a prodávali domky i s pozemky,“ vysvětluje Daniel Kovář.
Této situace využil právě Georg Pirchinger. Pozemky velmi lacino skupoval a poté na nich nechal postavit zámeček, kde žil i pracoval. Budova měla původně tvar písmene L, jedno křídlo se ale nedochovalo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
