Hasiči z Frymburku zachraňují tonoucí na Lipně, mají na to i ledové sáně

„Je to jasně zářivá barva, jejíž použití na hasičské vozy je již v souladu s legislativou. Ze studií vyplynulo, že tento zářivější odstín je lépe vidět za zhoršených podmínek, za soumraku a svítání. Když jsme vůz získali, svolali jsme poradu, hlasovali a vyhrála tato barva,“ říká starosta sboru Antonín Labaj.

Frymburští hasiči zasahují u největší české přehrady Lipno. Tomu odpovídá i jejich vybavení, mohou se například pochlubit speciální čtyřkolkou. „Někdo jí říká beruška, někdo říká, že už stačí přidat jen vrtuli a máme z toho vrtulník. Je to takové víceúčelové vozítko, které jsme v roce 2010 pořídili za podpory městyse Frymburk,“ uvádí Antonín Labaj.

Hlavním úkolem čtyřkolky je sloužit na ledové magistrále. K vozidlu hasiči přidají sněžné pásy a radlici a poté vyjíždí na led a upravují bruslařskou dráhu. „Vepředu je navíc ochranný rám, na který můžeme umístit nosítka se zraněnou osobou. Takto jsme například vozili zraněné bruslaře ze zamrzlého Lipna ke břehu, kde čekala záchranná služba,“ vypráví starosta sboru.

Další specialitou jsou nafukovací ledové sáně. Ty se dostávají do akce v případě, že se někdo propadne na ledě. Hasič si do saní lehne, v ruce má ledové bodce a s jejich pomocí se dostane k tonoucímu. Toho vezme k sobě do saní, dá povel kolegům na břehu a ti je pak přitáhnou do bezpečí.

Naposledy takto frymburští hasiči zasahovali v únoru letošního roku. „Shodou okolností jsme zrovna měli cvičení. Vrátili jsme se, začali uklízet techniku a najednou byl vyhlášen poplach na záchranu tonoucí osoby a psa,“ vzpomíná Antonín Labaj. Loni vyjížděla zásahová jednotka téměř čtyřicetkrát, pouze ve třech případech to bylo kvůli požáru.

Sbor dobrovolných hasičů ve Frymburku má 64 členů. Sídlí ve společném areálu s profesionálními hasiči. Navzájem si ale podle Antonína Labaje nekonkurují. „My zasahujeme po jejich boku, vždycky to tak bylo. Oni jsou ti primární a my jezdíme za nimi, zajišťujeme jim vodu, taháme hadice, případně po jejich boku hasíme,“ popisuje.

On sám ale role střídá, působí totiž zároveň u profesionálních hasičů. „Můj koníček se stal mým povoláním. Ve volném čase jsem starostou dobrovolných hasičů, ale pracuji u profesionálů, kde mám hodnost nadstrážmistra. Dřív jsem si jako dobrovolný hasič myslel, že toho mnoho umím, ale když jsem se dostal k profíkům, prožil jsem nejlepší rok ve výcvikovém středisku v Brně,“ vypráví.

SDH Frymburk bojuje v soutěži Dobráci roku. Uvnitř hasičské zbrojnice se skrývá i nefalšovaná požárnická tyč|foto: Miroslav Tichák

K frymburským hasičům patří i parta dětí, které se podílejí na akcích a jezdí na soutěže. Jarní sezónu zahájily podle vedoucí Jany Reifové pěkným osmým místem. „Mě na tom nejvíc baví, že navzájem spolupracujeme,“ říká Jakub, který chodí k hasičům asi rok. „Já dělám strojníka a baví mě, že mohu pracovat s mašinou,“ dodává Štěpán.

Uvnitř hasičské zbrojnice ve Frymburku se skrývá i nefalšovaná požárnická tyč, jaká je obvykle k vidění jen v americký filmech. Měří asi pět metrů a hasiči po ní skutečně klouzají, když spěchají k zásahu. „Nejdůležitější je držet se předloktím, aby se člověk nespálil, a brzdit nohama,“ prozrazuje Jana Reifová.

Své místo má u hasičů i Karel - speciální figurína, která slouží k nácviku první pomoci a resuscitace. „Imituje lidské tělo od hlavy až k patě a pod hrudníkem má čidla. S Karlem učíme hasiče, děti nebo i veřejnost co dělat, když najdou někoho bezvědomí. Figurína je navíc propojená s počítačem a na monitoru můžeme sledovat, jak zachránce postupuje a zda dělá všechno správně,“ doplňuje Antonín Labaj.