Hana Hosnedlová: Memoáry
Čím víc přibývá člověku na krku prožitých let, tím víc a častěji se ohlíží zpět. Někdy z nostalgie, někdy pro útěchu, co všechno tehdy ještě dokázal, když ho nebolela záda, nezlobily kyčle nebo dýchání.
Řada mých přátel se na stará kolena pustila do psaní pamětí. Skládají své vzpomínky jako střípky odžitých událostí a příhod s vědomím, že celistvý obraz už nikdy nikdo dohromady nedá. I tak vytváří tyhle drobné, někdy i lehounce dofabulované milníky čitelnou životní cestu pisatele.
Já osobně tyhle knížky a knížečky prostě miluji, protože spousta historek z nich je mi velice blízká. V popisované době a prostředí jsem také žila. Při čtení se mi vybavují mé osobní zážitky v obdobných kulisách a nejednou si vzpomenu i na příhody, na které jsem už dávno zapomněla.
Skládám těmhle autorům hold za to, s jakou přesností líčí i nepodstatné detaily a vracejí člověka do dob dávno minulých s naléhavostí souzvuku. A proto s radostí těmhle odvážným, musím říci, že většinou chlapům, s realizací jejich pamětí ochotně pomáhám.
A kdy se do svých memoárů pustíš ty? Zaskočil mne nedávno nečekanou otázkou jeden z mých přátel. Zarazilo mne to. Měla bych? Stará jsem možná na to už dost, ale jsem zralá na takový krok?
A jsem už připravená vracet se i k nepříjemným a bolestným životním událostem? K otevírání vlastních třináctých komnat či k bilanci osobních pochybení? Našla bych dostatek odvahy, mám už na to? Odpovědět jsem si zatím ještě nedokázala....
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
