Hana Hosnedlová: Borůvky

31. červenec 2019

Za borůvkami kdysi vyrážela celá naše rodinná smečka vlakem nebo autobusem většinou už ráno. Každý měl svá vytipovaná, spolehlivá místa, která však bývala rodinným tajemstvím. K nezbytnému vybavení vedle svačiny a lahve s pitím patřily košíčky a plechové hrnky, do kterých se borůvky trhaly a pak přesypávaly do společného.

Jasně si vybavuji i po těch letech modrá borůvková tratoliště, která nenechala naše ruce, ani pusu v klidu. Domů jsme se vraceli s plnými košíčky nebo bandaskami, modrými pusami a rukama a těšili jsme se na všechny ty dobroty, které nám maminka nebo babička dokázaly z nasbíraných lesních plodů připravit.

Kynuté knedlíky s borůvkovou náplní nebo se žahourem, což byla rozvařená borůvková kaše, lívance s rozmačkanými borůvkami a tvarohem, borůvková pěna z vaječných bílků, ale nejvíc jsme se vždycky těšili na borůvkový koláč! To jsme už netrpělivě přešlapovali u trouby, až se koláč vyndá, posype cukrem a rozkrájí… Ještě teď cítím tu vůni a chuť.

Ačkoliv mi jak maminka, tak babička zanechaly podrobný předpis na tuhle letní lahůdku, nikdy potom už nebyl borůvkový koláč takový jako z jejich kuchyně. Možná si člověk své vzpomínky, včetně těch chuťových a čichových, idealizuje a zveličuje, ale pro mne jsou nezapomenutelné...

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.