Hadrový panák se stal bestsellerem. Teď jeho autor přichází s Loutkářem

24. říjen 2018
Dámská jízda
Kniha Loutkář, kterou napsal Daniel Cole|foto:Andrea Poláková, Český rozhlas, Český rozhlas

Detektiv, který nemá komu věřit. Vrah, který nemá co ztratit. Autor krimisenzace Hadrový panák, Brit Daniel Cole, přichází s druhou knihou nazvanou Loutkář. Detektivkou zalistovala autorka pořadu Dámská jízda Mirka Nezvalová.

Coleův debut byl přeložen do více než třiceti jazyků a ve všech zemích, kde vyšel, atakoval první příčku žebříčku nejprodávanějších knih. Loutkář na Hadrového panáka navazuje.

Jen zdánlivě skvělé manželství, mafie a další muž. To vše spojuje příběh knihy Manželské okovy

Kniha Manželské okovy, kterou napsala Klára Janečková

Klára Janečková pracuje jako školní psycholožka a také je lektorkou psychologie na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Publikuje nejen odborné články, ale odskakuje si i do světa beletrie.

Od případu Hadrového panáka uplynulo osmnáct měsíců. Hrůza z něj se stále vznáší nad Londýnem, detektiv William „Wolf“ Fawkes navíc zmizel. A jeho kolegyně seržantka Emily Baxterová čelí další sérii nezvyklých vražd – jejich oběšené oběti mají na hrudi vyřezáno slovo „Návnada“.

Stejně označená těla se začnou objevovat také v New Yorku a do vyšetřování se tak vloží i speciální agenti FBI Damien Rouche a Elliot Curtisová. S přibývajícími mrtvolami stoupá tlak médií. Stopy vedou k dvojici psychiatrů, k nimž zavraždění docházeli, ale ti jsou nalezeni rovněž mrtví – a na hrudi mají vyřezáno slovo „Loutka“. Kdo je však ten, který tahá za nitky?

autor: Mirka Nezvalová
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.