Guy de Maupassant: Zjevení. Tajemný příběh o mrtvé manželce a prázdném pokoji čte Josef Somr
Vypravěč příběhu potkal svého dávného známého. Ten mu, notně sešlý a úplně bez života, vyprávěl o tom, jak se bláznivě zamiloval do mladé dívky. Vzal si ji, ale dívka po roce manželství „na přemíru lásky“ náhle zemřela. Zhrzený vdovec požádal zcela nečekaně svého známého o zvláštní službu…
Tajemný příběh o jedné velké lásce, mrtvé manželce a prázdném pokoji napsal Guy de Maupassant, klasik francouzské literatury 19. století.
Rozhlasová verze povídky Zjevení pochází z roku 2017. Tehdy ji ve studiu načetl známý český herec Josef Somr.
Povídky Guy de Maupassanta v češtině
Za svoji ne příliš dlouhou spisovatelskou kariéru, která trvala zhruba jedno desetiletí, napsal autor slavného Miláčka Guy de Maupassant (1850-1893) také na tři stovky kratších próz. I díky nim stále patří k nejvydávanějším a nejpřekládanějším francouzským autorům.
V češtině bylo mezi lety 1891 a 2006 vydáno více než 120 výborů z jeho povídkové tvorby. Poprvé se český čtenář mohl s povídkami Guy de Maupassanta seznámit už v 80. letech 19. století, kdy u nás vycházely v nejrůznějších časopisech a denících – například v Lidových novinách, v Národních listech nebo v Květech.
První knižní vydání Maupassantových povídek se v Čechách objevuje v roce 1891. Šlo o soubor pěti povídek s názvem Olivový sad. Na začátku 20. století pak u nás začínají poprvé vycházet autorovy sebrané spisy.
Další pak v souvislosti s třicátým výročím Maupassantova úmrtí vydává v letech 1925 až 1939 Vilímkovo nakladatelství. Sebrané spisy francouzského realisty vydalo v letech 1957až 1969 také Státní nakladatelství krásné literatury a umění, jejich součástí bylo i dvacet svazků Maupassantových povídek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
