Gilbert Keith Chesterton: Herečka má alibi aneb Zločin v divadle. Další případ pro Otce Browna
Onen katolický kněz je muž nenápadný, ale o to více důvtipný. A někdy i vtipný. Tentokrát byl přizván do divadla. Snad že se tam jedna mladá afektovaná herečka italského původu hodlá - zavřena v herecké šatně - zabít, či co?
Povídka Herečka má alibi nebo Zločin v divadle vyšla poprvé tiskem v roce 1927.
Anglický spisovatel, filosof, teolog a literární a umělecký kritik Gilbert Keith Chesterton (1874-1936) pocházel ze zámožné londýnské rodiny, po matce byl francouzského původu. Studoval malířství, studia však nedokončil a živil se jako novinář. Po vážné duševní krizi kolem roku 1893 se stal anglikánem, jeho postoje se však postupně přibližovaly stanoviskům katolické církve, do které formálně vstoupil až roku 1922. Jeho literární a publicistické dílo je poměrně rozsáhlé. Psal básně, povídky, romány, dramata, eseje. Je autorem románu Napoleon z Notting Hillu nebo Anarchista Čtvrtek. Jeho nejznámější literární postavou je otec Brown, všímavý a důvtipný amatérský detektiv. Vzhledově nenápadný, podsaditý a trochu směšný obrýlený muž, myslí ovšem brilantní detektiv, který svou důslednou logikou vyřeší i ty nejzapeklitější případy. Umí se dívat, umí naslouchat a jako kněz má velkou zkušenost se zákrutami lidské duše. Patří k němu neforemný deštník, anglický humor a dobromyslný výraz ve tváři. Jeho předobrazem byl spisovatelův přítel, katolický kněz John O`Connor, který ho provázel na cestě spirituálního hledání až ke konverzi na katolickou víru.
Příběhů s otcem Brownem napsal G. K. Chesterton více než padesát. První soubor povídek, v nichž hlavní roli hraje nenápadný, ale o to všímavější otec Brown, vyšel pod názvem Nevinnost otce Browna v roce 1911. V češtině vyšel o sedm let později. Chestertonovy detektivky s otcem Brownem jsou populární i dnes. Nechali se jimi inspirovat například i tvůrci britského televizního seriálu Otec Brown, který měl premiéru v roce 2013.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.