Eva Kadlčáková: U blbejch
Dostalo se mi poučení, že jsem ve svých velikonočních fejetonech neměla použít tvar „potencionální“, protože správnější je „potenciální“. A také slovo „nejideálnější“, poněvadž neexistuje (to je zajímavé, můj textový editor, který jindy podtrhává běžně používaná slova, proti nejideálnějšímu nic nenamítá). Nicméně nejideálnější prý ztrojuje ideální, které je už samo o sobě vyjádřením nejlepšího možného.
A tak ten, kdo se nejideálnějšími postupy ohání, ohání se svou vlastní nevzdělaností. Stejně jako ten, kdo pracuje s „odbornými termíny“, kdo zve na „vernisáž výstavy“ nebo kdo je „workoholik závislý na práci“. „Vždyť ta přejatá slova v sobě už příslušné přívlastky obsahují,“ pravil by češtinář, „takhle byste, Kadlčáková, řekla: odborný odborný pojem, otevření výstavy výstavy a člověk závislý na práci závislý na práci. A udělala byste ze sebe blbce.“
No fajn, ale to bychom museli znát všechny jazyky světa a latinu zvlášť, abychom dokázali odhalit původ a význam slov ještě než otevřeme pusu. A to mi připadá jako zbytečné sebemrskačství v době, kdy 1) cizích slov proniká do naší řeči tolik; 2) některá chybná slovní spojení jsou už ustálená; 3) renessance a diskusse se píší i čtou s jedním „z“ a 4) máme Evropskou unii:
Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/2/ES ze dne 15. ledna 2008 „O poli výhledu a stíračích čelních skel kolových zemědělských a lesnických traktorů“ ve svém kodifikovaném znění uvádí: „Plochou stíranou stírači čelního skla se rozumí plocha vnějšího povrchu čelního skla stíraná stírači čelního skla. Polem výhledu se rozumějí všechny směry dopředu a do stran, ve kterých může řidič traktoru vidět.“ Ať žijí tisíce evropských úředníků, pozdraveny budiž miliardy eur, které tato pakárna stojí…
Abychom ale nebyli zbytečně zaujatí: pro moudrost nemusíme chodit (resp. létat business třídou) daleko do Bruselu či do Štrasburku. Stačí si zajít u nás ve městě do nákupního centra. Na lékárně je tam napsáno: „LÉKÁRNA. Prodej přípravků s léčivými účinky.“ Jako u blbejch, pane učiteli, zdvojuji: jako u blbejch…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
