Eva Kadlčáková: Stichí

Praha je složitá, Praha je náročná,
Praha je centristická
... a je i odstředivá.
Praha je pro silný,
z Prahy jsem celá divá.
Praha je dlaň. Praha je závora.
Praha je oříšek, okýnko do dvora.
Praha je špinavá, Praha je samý hovno.
I Malou Stranu má a odtud na Hrad (rovnou).
Praha je bohatá, Praha je chudičká.
Říkám to pořád – Praha je matička.
Praha je mozaika, Praha je kosmopolis.
Praha je díra. Zřítíš se, když se bojíš.
Praha je červivá. Praha je podrytá.
Prahu znáš z metra, bydlíš v paneláku.
Praha je prastará, přestup na Václaváku.
Praha tě stojí. Praha tě zdaní.
Má drahý hadry, expensive spaní.
Praha je smutná, Praha je lucky,
v Praze je Julda... a Fulda taky.
Praha je pod koněm, Praha je nekonečná.
Nahoru Žitnou, dolu je Ječná –
anebo obráceně?
Praha je za babku, za dědka stoupá v ceně.
Praha je pozlátko, Praha jsou vzácné šperky.
Praha je pro blázny, parky jsou pro veverky.
Praha jsou drogy, smogy, katalogy,
bedekry a fiakry,
tága, lága, jičmen čičmen.
Praha je barevná, Prague‘s united colours.
Praha je hospoda, Praha je Gany‘s.
Praha je trafika a párek v rohlíku.
Praha je muzika, divadlo v Bráníku.
Praha je na vodě, vratká je, nebezpečná.
Praha je v pohodě, je prostě výjimečná.
Tak papa, Praho, jedu zas domů.
Toto je báseň, obměna fejetonů…