Eliška Novotná: Vánoční
Vypomáhala jsem jednou v adventu, který se stal v posledních letech pro mnohé nikoliv dobou rozjímání, ale dobou horečného nakupování, v obchodě s bytovým textilem.
A jen jsem udiveně sledovala poptávku po vánočním zboží. Lidé si tradičně přáli nejen vánoční ubrusy a prostírání pro slavnostní stůl, ale hledali také povlečení s vánočními motivy na dekorativní polštářky – povlečení, ne celé polštářky - „oni je fakt na Vánoce převlíkají?“ zírala jsem v údivu a pak už jen sledovala, jak jde i ložní povlečení se sněhuláky, vánočními hvězdami a tak, na dračku.
Tak jsem pochopila, jak jsem staromódní, když jenom zavěsím jmelí a rozsvítím vánoční svícny a že jsem asi prošvihla nějakou televizní reklamu.
Chápu, že je to pro někoho hezké, ale co je moc, to je příliš, říkávalo se. Také se už pozapomenulo trefné slovo „zhůvěřilost“. „Když si to můžeme dopřát“, jako bych slyšela.
„Jo, jen si dopřávejte“, brouknu si v duchu „vždyť se fakt máme jak ty prasata v žitě“ a jdu vařit nastavovanou kaši. Ne že bych neměla na biftek, ale z principu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
