Eliška Novotná: Šetrnost

Abych jí utřela pusu, je celá upatlaná od jídla,“ odpověděla automaticky. Beze slova jsem jí podala navlhčenou žínku, ručník a krém na vysušenou pusinku. Podívala se na mne udiveně.

Připomněla jsem si, jak kupuje balíky papírových plenek, jak naříká, že na ně nemá, a použitými přeplňuje nádoby na směsný (a tudíž nežádoucí) odpad. Své úvahy o její nešetrnosti, a to hned dvojí – k jejich kapse a k životnímu prostředí nás všech, jsem ale v zájmu udržení pohody spolkla.

Když ale cestou prohodila, že musí koupit malé pití, tak to už jsem opáčila „A proč jsi nevzala z domova šťávu? Zase další pětka a vyhozené peníze.“

Odpověděla, že jsem staromódní a že to tak přece dělají všichni. Že by šetrnost byla staromódní? Jak pro koho, moje milá holčičko, a je na tobě si vybrat.