Eliška Novotná: Plesová sezona
Stalo se, že jsem se aktivně zúčastnila letošní plesové sezóny, neb jsem byla pozvána hned na několik maturitních plesů. Neúčastnila jsem se samozřejmě tanečního reje, moje aktivita spočívala v přihlížení a povzbuzování.
Že jsem ale tedy zírala! Ty dívenky, které potkávám v rozdrbaných džínech, ze kterých jim koukají mrazem zarudlá kolena, s piercingy a střapečky zelených či modrých vlasů vyčesaných na šošolce hlavy, jsem nepoznávala!
Z vypůjčených plesových rób zrak jen přecházel. Když nikoliv půvabně přebíhaly sem a tam, zvedaly dlouhé a široké sukně sportovně vysoko nad kolena a chudáci tanečníci s nimi urputně zápasily ve snaze nepošlapat je a případně i – nedej Bože – nestrhnout partnerku na zem.
Dívky se třpytily, natřásaly a hihňaly a nic se nestyděly zkoušet ty záhadné taneční kroky uprostřed parketu, pěkně na očích všech. Jejich vlasy byly umně vyčesány či rozpuštěny do loken a rodiče se těmi davy statečně prodírali, klesali do kolen či se vysoko vypínali ve snaze ulovit se svým mobilem nejhezčí snímek „té naší“.
Potěšilo mě ale pár sabotérek v „civilu“ a obzvláště pak ty ojedinělé krásky v dlouhých splývavých elegantních šatech – já prostě Barbíny nemusím.
A říkám si: až budou někdy ukazovat svým dospělým dětem fotografie ze svého maturiťáku, najdou odvahu říci „taková jsem byla“?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
