Eliška Novotná: Návštěva
Máte rádi návštěvy? A rádi na návštěvy chodíte? Já ano. Domů si ale nevpustíme jen tak někoho, že? Neohlášená návštěva nás zaskočí, pokud zazvoní někdo neznámý, koukáme na něj podezíravě.
Chce nás přepadnout, okrást, podvést? Nic dobrého od něj neočekáváme. Na dveře si dáváme kukátka, řetízky a kamery. Když už se rozhodneme někoho pozvat, tak věříme, že naše soukromí neohrozí a většinou se také těšíme, že nám s ním bude dobře.
Nedávno mě v jedné knížce o moci médií, kterou napsali chytří a vzdělaní lidé, překvapila věta o televizi jako návštěvě v soukromém prostoru našeho domova.
Takhle jsem o ní nikdy neuvažovala, ale pravda je, že když si vyberu nějaký program a televizi zapnu, prostor mého domova zaplní hlasy a obrázky, které jsem vlastně pozvala – pojďte dál, chci být s vámi. A ty ostatní, na jiných kanálech a programech, si domů nepustím.
Řekla jsem si, že mi vlastně autory knížky doporučovaná obezřetnost při užívání televize – a platí to i pro rozhlas – sedí. Že se ti, jimž to všechno doma hraje bez jejich výběru od rána do večera, vystavují mnoha skrytým, často i záměrně skrytým, nebezpečím.
Nepoužívají kukátka ani bezpečnostní řetízky. I když by asi se mnou souhlasili: „Jen tak někoho si domů nepustím“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
