Egon Erwin Kisch: Jak přišel Turek na Karlově mostě o svou šavli. Příběh o krásné mladé Milušce a jejím starším prchlivém manželovi

Novinář a spisovatel Egon Erwin Kisch se narodil v roce 1885 v Praze. Krátce studoval na pražské technice, poté na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě dějiny německé literatury a germanistiku a později ještě žurnalistiku, vysokoškolská studia však nedokončil. Na dráhu novináře, které se chtěl věnovat, se ale připravoval svědomitě – ovládal několik jazyků, naučil se stenografovat, navštěvoval knihovny a archivy.

Do pražských novin začal přispívat už před 1. světovou válkou. Byl jedním z nejlepších znalců pražského podsvětí. Měl kriminalistický talent a dovedl odhalit skutečné pozadí událostí, o nichž psal. Za války sloužil E. E. Kisch v Srbsku, v Rusku, v Uhrách a ve Vídni.

V roce 1920 se vrací zpátky do Prahy, kde se věnuje nejen žurnalistické práci, ale také divadelní avantgardě. Už po dvou letech ale Prahu opouští a stěhuje se do Berlína, odkud pracuje například jako dopisovatel Lidových novin.

V roce 1924 mu vychází jeho slavná knížka reportáží s názvem Zuřivý reportér. Na konci 20. a na začátku 30. let hodně cestuje – pobýval v Americe, v Sovětském svazu, cestoval po zemích jihozápadní Evropy, ilegálně pobývá v Číně.

Po požáru Říšského sněmu v roce 1933 byl zatčen a uvězněn, ale jako československý občan byl nakonec propuštěn a vypovězen ze země. Vrátil se do Prahy a zapojil se do protifašistického hnutí. Kvůli svému židovskému původu v roce 1939 opouští Evropu, odjíždí nejprve do USA a poté do Mexika, kde napsal svoji vzpomínkou knížku Tržiště senzací.

Do rodné Prahy se vrací až v roce 1946, už těžce nemocný. „Zuřivý reportér“ zemřel 31. března 1948 po druhém záchvatu mrtvice.

Egon Erwin Kisch|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu