Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka. Humoristická klasika o fotbalovém manšaftu snů v podání Karla Högera

Klapzubova jedenáctka byla dvakrát zfilmována. V roce 1938 natočil stejnojmenný film režisér Ladislav Brom, který do role starého Klapzuby obsadil Theodora Pištěka a do role jeho manželky Antonii Nedošinskou. Část fotbalového týmu představují neherci, skuteční sportovci. Snímek měl premiéru pár týdnů před podpisem Mnichovské dohody a rázem vystoupila do popředí i jeho vlastenecká nota. „Čechoslováci, poctiví, slovanští sportovci, opět první,“ zaznělo ve filmu.

V roce 1968 měl premiéru třináctidílný stejnojmenný seriál režiséra Eduarda Hofmana, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Sováka a Vlastu Chramostovou. Ale nezvyklé zpracování příběhu a zvláštní druh humoru se u diváků nesetkaly s pochopením, seriál byl tedy z vysílání stažen.

„Tak co, kluci, nandáme jim to?“ „Nandáme!“ řekli kluci a šli na hřiště. A tátu uvedli dva výboři do lóže, kde seděl pohromadě s pražským starostou, policejním ředitelem a ministrem financí. V lóžích je zakázáno kouřit, ale když starý Klapzuba vytáhl fajfku, mrkl policejní ředitel na policajty, že jako tenhle pán si tady může zakouřit.
Zatím se na hřišti strhla velká rvačka mezi fotografy, protože každý chtěl mít snímek Klapzubovy jedenáctky a na hřiště se jich přihrnulo s aparáty asi šedesát.
Konečně se mužstva postavila a soudce pískl. Klapzubovi kluci hráli svou nejkrásnější hru. Slavie byla taky ve formě, ale v půlce prohrávala 0:3 a v druhé to dostala ještě dvakrát. Celou Klapzubovu jedenáctku odnesli lidé na ramenou až do hotelu.

Klapzubáci se několikrát objevili i a na divadelních prknech. Momentálně se na premiéru hry Klapzubova jedenáctka chystají v divadle J. K. Tyla v Plzni, premiéra je naplánovaná na říjen letošního roku. 

Třídílná rozhlasová četba na pokračování v interpretaci Karla Högera vznikla v roce 1954. Později vznikla i dvoudílná dramatizace známého Bassova příběhu, v níž si hlavní roli starého Klapzuby zahrál Jiří Sovák.

Eduard Bass

Eduard Bass se narodil 1. ledna 1888 jako Eduard Schmidt v Praze na Malé Straně. Nejdříve se vyučil u svého otce, který vlastnil kartáčnickou firmu. Poté začal studovat chemii na pražské technice a zároveň pracoval jako obchodní zástupce v otcově firmě.

Eduard Bass|foto:ČTK

Firma během první světové války zkrachovala, a tak se mohl syn vydat na zkušenou do zahraničí. Procestoval Německo, Belgii a Švýcarsko. V evropských centrech kultury poznal i kabarety a šantány. A když se vrátil zpátky domů, zkusil se uplatnit v těch pražských. Začínal v domě U Bílé Labutě v ulici Na Poříčí. A právě tady si vymyslel svůj umělecký pseudonym Bass.

V roce 1912 se stal konferenciérem v sále Lucerny a v letech 1913 až 1920 se jeho „domovskou“ scénou stal slavný kabaret Červená sedma. Bass kombinoval literární představení s divadelními, recitování s hraním.

Po skončení první světové války se věnoval novinařině, od roku 1920 do roku 1942 působil jako redaktor, později šéfredaktor v Lidových novinách. Psal fejetony, reportáže, divadelní kritiky a soudničky.

Na začátku 20. let začal publikovat svá literární díla. Nejvýznamnější a nejslavnější je román Cirkus Humberto, který napsal a vydal až v roce 1941. O rok později mu vyšel povídkový cyklus s názvem Lidé z maringotek.

Eduard Bass zemřel v roce 1946 na srdeční onemocnění.