Dům za čtyři, pojistka za dva, plnění za jeden

29. leden 2023

Proč je důležité, aby pojistka našeho domu kopírovala vývoj cen nemovitostí na trhu, vysvětluje právník d-Testu Petr Šmelhaus.

Není povodeň jako zátopa a není pojistka jako pojistka. Na pojmy, tak jak jim rozumí pojišťovna, si musíme dát pozor. Jejich oficiální definice neexistuje. Vysvětlené je mají pojišťovny v konkrétních smluvních podmínkách. A výklad každé z nich se může mírně lišit.

Čtěte také

Proto se podle Petra Šmelhause, vedoucího právního dodělení d-Testu, vyplatí dobře si smlouvu prostudovat a na všechno se pečlivě vyptat. Povodní se třeba obvykle rozumí vylitá voda z břehů. Záplava je zase vytopený sklep z přívalového deště. A jestliže nás vytopí soused, pak jde o škodnou událost z vodovodního řadu.

Rozdíl je také v chápání různých intenzit a forem větru.

Něco jiného je vichřice a něco jiného tornádo 

„Tornádo poučilo jak občany, tak i pojišťovny. Záleží pojišťovna od pojišťovny, někdy v těch základních živlech je jen vichřice, a není tam tornádo, jindy ve smlouvách tornádo vyjmenováno je. To znamená, že je nutné se na to podívat a zeptat. A pokud by tam to tornádo nebylo, tak po zkušenostech z jižní Moravy by bylo vhodné, aby se toto riziko dopojistilo,“ radí Šmelhaus.

Na jižní Moravě se podle něj po řádění tornáda ukázaly i další úskalí pojistných smluv na nemovitosti. „Jednalo se zejména o problém podpojištěnosti. Podpojištěnost je rizko, že nemáme pojištěnou skutečnou výši hodnoty majetku. Máme třeba starou pojistku, která se nám opakuje, ale nevalorizuje. To znamená, nezvyšuje se hodnota majetku způsobem odpovídajícím trhu.“

Škody v Mikulčicích, kde tornádo poničilo téměř půlka obce

Vývoj cen zamíchal kartami

„Víte, že hodnota nemovitostí velmi rostla, teprve teď začíná trochu klesat, ale pořád mají cca dvojnásobnou hodnotu oproti stavu před deseti lety. A máme-li starou pojistku, můžeme mít pojištěnu třeba jen polovinu dnešní hodnoty,“ upozorňuje právník. Kdybychom nyní o svůj dům přišli, tak z pojistky nový nepostavíme. A je to ještě horší, pokračuje Petr Šmelhaus:

„Podle poměru podpojištěnosti se vylácí i pojistné plnění. Čili máme-li pojištěnu jenom polovinu hodnoty, tak plnění je také jen poloviční.“

Jako příklad uvádí reálné situace z oblasti tornád, kde docházelo k totálním škodám. „Máme-li dům v hodnotě čtyři miliony a je pojištěný starou pojistkou jen na dva, tak totální plnění pak nejsou dva miliony korun, ale jen polovina této částky – podle poměru podpojištěnosti. Čili ti lidé dostanou jenom milion.“

Jsme povinni poskytovat pojišťovně pravdivé údaje

Jedním dechem ale Petr Šmelhaus dodává, že na jižní Moravě pojišťovny vypořádávaly škodné události s maximální lidskostí a plnění podle poměru podpojištěnosti ve většině případů nekrátily. Jak ale upozorňuje, mají na to právo.

„A to právo je ze zákona. Ono totiž není namířeno na totální škody, ale spíš na částečné. Například přijde krupobití, rozbije střechu, vznikne škoda 150 tisíc korun. Ale pokud je nemovitost podpojištěna, pak se nárok krátí například jenom na 75 tisíc. Záleží na míře podpojištěnosti.“

U „totálek“ po tornádu, po výbuchu apod. jsou pak podle Petra Šmelhause důsledky podpojištěnosti velmi nemilé. „Lidé si pak říkají, že je to nespravedlivé, a litují, že si nenechali pojistku změnit včas.“ Z toho důvodu je potřeba nechat si vše dopředu pořádně vysvětlit. A také nic nezamlčovat nebo nezkreslovat.

„Jsme povinni poskytovat pojišťovně pravdivé údaje, podle nich si ona stanoví hodnotu nemovitosti. Samozřejmě to nemusí být úplně přesné, ale říká se, že to, co je do odchylky dvacet procent, pojišťovny obvykle uznávají, jako by byla nemovitost pojištěna do řádné výšky.“ Tohle všechno je ale ideální projednat před uzavřením pojistné smlouvy anebo předtím, než si necháme pojistku upravit.  

Není to zkrátka jen tak - s pojistkami a pojistným plněním. Jestli se chcete dozvědět o dalších záludnostech pojištění nemovitostí či aut víc, poslechněte si náš rozhovor s právníkem d-Testu Petrem Šmelhausem celý online.

Spustit audio