Divadelní režisér i doma po práci stále myslí na hru, kterou právě zkouší

„Při zkoušce je vysoký stupeň koncentrace. Vydržím tak hodinu a půl, dvě hodiny, pak se musí dát pauza. Bývají čtyřhodinové zkoušky dopoledne a pak čtyřhodinové zkoušky večer, takže máme standartní osmihodinovou pracovní dobu, ale málokdy se to v českém kontextu stává, protože herci hrají večer představení. Oni mají tu druhou šichtu večer a režisér se večer musí připravit na další den,“ popisuje svůj režim.

Thomas Zielinski má podle svých slov rád připravené herce. „Chci, abychom měli společný start té práce. Jinak toho vím o tolik víc, že je to taková nedůstojná spolupráce a nemůžeme se bavit na stejné úrovni. Herec musí mít už sesumírované myšlenky toho textu a společně pak můžeme hledat nějaký názor na tu figuru,“ vysvětluje.

Při zkouškách se dokáže i rozčílit. „Rozčiluje mě, když jsou herci nesoustředění nebo když už toho hračičkování je moc. Oni si tím pomáhají, já jim to nechávám, protože je to pro ně důležité, musí si hrát, ale když už je toho pak moc a je to do takové nesoustředěnosti jako v dětském kolektivu, tak to nejde a musím zasáhnout zvenku,“ říká.

Jako hostující režisér jede po zkoušce z Českých Budějovic do Prahy za rodinou, další den se zase vrací. „Je to samozřejmě únavné. Divadlo mi nabídlo možnost tu přespávat, ale vzhledem k tomu, že mám malé děti, tak s nimi chci trávit čas a zatím to ještě zvládám,“ komentuje.

Na práci ale ani doma nezapomíná, vždy má připravovanou inscenaci stále v hlavě. „To vás ve fázi zkoušení prostoupí tak, že prostě nelze tu práci odložit. Teď žiju intenzivně s Donem Juanem,“ uzavírá.

Všechny díly pořadu Co dělají najdete ZDE.