Čtvrteční Noční linka: Zvířecí útulky jsou po svátcích plné nechtěných tvorů

2. leden 2020

Vzali jste si někdy zvíře z útulku? Jak to dopadlo? Věděli jste, čím si prošlo, než se dostalo k vám? Seznamovali jste se a oťukávali se zvířátkem delší dobu? Získalo si vás některé zvíře v útulku na první pohled? Jak se u vás psí nebo kočičí kamarád zabydlel? Získalo k vám zvířátko důvěru a nebo bylo nezvladatelné? 

Zachránili jste snad některé zvíře přímo v terénu, když jste ho našli a nebo na vlastní oči viděli, jak se někdo zvířátka zbavil, jak ho vyhodil?

Po Vánocích a Silvestru jsou zvířecí útulky po celé naší republice přeplněné zvířaty - psy i kočkami. Některá utekla před petardami, jiných se zbavili sami majitelé, třeba jako nepohodlných vánočních dárků. Pozdě pochopili, že zvířatům nedokáží dát potřebnou péči.

Smutných příběhů o vyhozeným a nechtěných zvířatech je na začátku nového roku spousta. Některá z nich, která se dostala do útulku, ale dostanou šanci na nový, lepší domov a hlavně majitele, kteří o ně mají skutečný zájem a s láskou se o ně postarají.

Zvíře jako každý živý tvor potřebuje péči a naši lásku. Pes nebo kočka není dárek na pár dnů. Mít je vyžaduje zodpovědný přístup a péči. Po Novém roce někteří lidé pochopili, že je to nad jejich síly a že to zrovna nebyl nejlepší dárek. O vašich zkušenostech se zvířaty z útulku si s vámi bude povídat moderátor Noční linky Karel Sladký. Můžete mu k tématu už teď napsat přes tuto internetovou stránku nebo zatelefonujte přímo do studia po 23. hodině na číslo 731 800 900.

Ludmila Anna| Ludmila Anna Mám šestikilové štěstí z ostravského útulku, jmenuje se Míša a je to moje zlatíčko. Hledala jsem malého pejska, abych ho mohla i v důchodu solidně uživit. Našli ho na parkovišti u supermarketu, dnes jsme oba šťastní a neměnila bych.
777xxx607|DOBROU NOC PREJI MIROSLAVA
Dana M|Krásnou noc s aktuální noční linkou o Zvířátkách a jejich osudech , často velice krutých a dojemnych . Myslím si , že každé zvíře, si zaslouží úctu , bohužel Lidé jsou často až nelidšti tyrani. Samozřejmě , že já miluji pejsky a kočičky , stejně , ovšem můj kočičí život je protkán kočičími miláčky . 1. Zachráněna ve 2 měsících u popelnice v pytli , , Nynější z útulku , Starkonic , láska na první pohled,pochází ze Šumavy , odhozená z rodiny jako odrostlé kotě a tulacka poté bez domova . Zrzečka Betynka, úžasné klidná a domestikovaná , velice rychle , miluje mne a též hudbu a vše , co já. Prostě radost a soužití na 1* už 2.vanoce .Kez by se všichni Lidé učili od zvířátek , hlavně je netýrali a Učili se trpelivosti a lásce ke všemu živému . V Písku máme krásnou "kočičí kavárnu" doma i u vnuček kočičku a pejska bych chtěla už jen mit domek a n do bytu Mějme rádi sebe navzájem a zvířata stejně tak , nejsou to hračky . Ale živí tvorové . Srdečně zdravím z Blatné , dnes zvláště Lidičky , co pomáhají a respektují zvířátka
Vlasta| Dovolte, abych se pochlubila s příběhem, který se stal již před cca 10 lety. Zazvonil na mně cizí pán a za obojek držel černého německého ovčáka a s dotazem, zda by si mohl od nás zavolat. Shodou náhod úplně stejného jsme měli my a já měla za to, že nám utekl a on nám ho přivedl. Manžel měl totiž u domu firmu, takže převážně byla velká brána otevřena. Naše Rita se pohybovala za plotem na zahradě. Po vysvětlení, že ho našel v lese se loudat a tak jsme mu doporučili, aby zašel na obecní úřad. Jenže netrvalo dlouho a pán se psem přišel zpět. Starosta věděl, že máme tu samou rasu a ať se s námi domluví, zda ho nevezmeme k nám. Tak se taky stalo. Manžel ho zavedl k naší Ritě, dal mu vodu i granule do misky a bez problémů tam spolu vegetovali. Vzhledem k tomu, že to bylo už v pátek odpoledne, aby se dala informace i do městského rozhlasu, tak že si ho necháme. Avšak bylo asi kolem 9 hod. večer, kdosi zvoní, jdu otevřít a stál u brány majitel psa s vnukem a že se dozvěděli, že jejich pes byl viděn na vesnici a starosta jim řekl, že je u nás. Tak manžel s pánem šli pejska vyvolat, a ten se nechal hladit od manžela, ale k majiteli ne, až po chvíli. Pán s vnukem měli slzy v očích, že se s ním šťastně sešli. Údajně pes ve vedlejší vesnici byl postrachem, na každého štěkal, a když jim dovezli uhlí, využil prý otevřené brány a utekl a toulal se lesem v okolí Žďárska. Zrovna u nás večer byla vnoučata na noc a tak jsme to brali jako pohádku se šťastným koncem. Přeji všem i Vám dobrou noc!
Sandra|3.3.2000 ve 3 hodiny mi přivezl syn darek.Byl to pinc, pro mně šrupnka ,netopýr a ze ho nechci. Bylo mi ho líto dát do útulku, takže to zkusím. Syn jel pryč , šli jsme ho vyprovodit a ja si v duchu říkám, pejsek skočí do auta, starej se. Pejsek Alfik šel s odvrácení hlavičkwww ou od auta a byl můj miláček. Zažili jsme plno příhod a pár pejsků jsme vrátili panickum. Sandra
František svaricek|Máme kočičku halinku ale teď se může. Klidně jmenovat tviggy
Marie od Olomouce|Dobrý večer všem posluchačům noční linky i Vám pane Sladký. Z útulku v Olomouci máme už druhého pejska. Předtím ještě donesl manžel z práce pejska, kterého nikdo nechtěl. Měli jsme ho 17 let. Po jeho odchodu jsme se rozhodli zajít do útulku, kde si nás vybral kříženec retrívra. Jmenoval se Din a od začátku se choval u nás jako doma. Dožil se asi 15 roků. Dodnes na něj vzpomínáme. Teď máme zase pejska z útulku, je to zase Din, ale tomu chvíli trvalo než se s námi sžil. Měl pravděpodobně velmi špatné zkušenosti a proto byl hodně bojácný. Dokonce byl do útulku jednou vrácen. Dnes on bez nás a my bez něho neuděláme ani krok. Byl s námi i na dovolené v Rakousku. Zvířátka máme rádi, svědčí o tom i to, že se staráme o nalezené kočičky. Všechny zdravím. Jestli mohu jmenovat tak paní Františku a Aničku. Marie od Olomouce.
Lea|Dobrý večer, já jsem si vzala z útulku pejska - Báru, byla to holka a dožila se 15 ti let. Někdo hodně zlý ji ve dvou letech nechal přivázanou u stromu. Neuvěřitelně hodné stvoření. Zažila jsem s ní nádherné okamžiky, ale i smutné chvíle, když byla třeba nemocná, nebo se její život chýlil ke konci. Ale takový je život a já dnes můžu srovnat život se psem a b e z - nesrovnatelné! Kdo má, nebo měl někdy psa, tak pochopí. Kdo ho neměl nepochopí nikdy. Jen si myslím, že tresty za týrání zvířat jsou u nás stále moc mírné, měly by se zvýšit , aby si lidé uvědomili, že žádné zvířátko se nemůže samo bránit, nebo napsat petici. Přeji všem hezké usínání at´ už s jakýmkoliv mazlíčkem vedle sebe,. Lea, Zlín.
Mária Ježková|dobrý večer, pane Sladký.měla jsem několik psů, když odcházeli do věčných lovišť jsem slzela,ale každý pes i když jej vychováváte stejně od štěněte, mají každý jinou povahu,jako lidi, , teď mám yorkšírka Puntíka a milejšího psíka jste neviděl, projevuje radost pokaždé, když jen na chvilku je venku,nebo, když přijdou děti, tak radostí by skočil člověku i na hlavu, líže, poskakuje, vrtí ocáskem,běhá jak zmatená střela, tolik lásky umí dát, s kocourkem se kamarádi a mého papouška venku hlídá, když jsem měla smutek, tak jako by rozuměl sedl si ke mně do křesla a pořád mi koukal do očí, někdy si říkám, že už jen aby mluvil...
777xxx607|HEZKY VECER P. SLADKY PORAD MAME ZACHRANENEHO KOCOURKA DUVERUJE NAM KDYZ MI JE SMUTNO MAZLI SE SEMNOU JSEM RADA ZE JE MIROSLAVA
Aga|Zdravím do studia s novoročním přáním a poděkováním za téma. Bylo by to ovšem téma na román, Ono je to s lidmi podivnost sama. Mylně se cítíme jako páni tvorstva, neustále si na něco stěžujeme a zapomínáme žít přítomností okamžiku, nevnímáme přírodu ani ostatní, nevážíme si toho, co máme a pošilháváme po tom, co nemáme. Přitom se ve své malosti bojíme nemocí, bolesti, utrpení, nedostatku, samoty a všeho možného, a když už dostaneme šanci mít zvířecího partáka, co nás přijímá bez podmínek a rozdává nezištně svoji lásku a energii, tak ho sprostě podrazíme a opustíme. A dál se cítíme jako páni tvorstva a divíme se, že nás dostihne vše výše uvedené. Přitom je to tak prosté, vnímat koloběh žití bytí s pokorou a úctou. Dík výjimkám, zdraví Agáta a 50 kočičáků, mezi nimiž je nejeden odložený vánoční dárek či nechtěné dědictví.
721xxx140|Mily KAJO a vsichni posluchaci,Preju Vam vsem krasny a radostny tento rok,a hezké chvilky,po cely rok u Nocni linky. Hana z Biliny zdravi Vas ??
Dana|Krásný večer Vám, pane Sladký a všem posluchačům Noční linky. Zvířátko k Vánocům je dárek velmi zavazující, hlavně u pejska na činžáku. Je to fakt závazek téměř na dvacet let, malé štěňátko se dá dětem a rodiče pak na dalších deset let chodí třikrát denně ven, protože děti se rozprchly někam na studia, nedostanou se nikam na dovolenou, z práce se musí letět domů brzy, člověk stále musí myslet na to, že zvířátko doma čeká. Moje kamarádka hlídala pejska paní, co se dostala do nemocnice, jenže musela nějak do Prahy a nedostala se domů včas, no to boží dopuštění, co ji čekalo, ji už totálně vyléčilo z chovu zvířátka doma a taky z pomoci cizím lidem. No i když dneska už je to přece jen trochu lepší, jsou hotely pro zvířátka, které tam můžete ubytovat po dobu dovolené, nebo jiné neodkladné záležitosti. Já tedy osobně mám raději kočičky, doma jsme na vesnici vždy kočku měli, někdy i dvě, ale ty si vystačily samy na dvoře. A jinak si chodím zahrát ke kamarádce, jejích kočky mne mají moc rády, já se s nima vyblbnu a nebo se dá jít do kočičí kavárny. Jsem už starší a mám strach, že bych to už pak sama nezvládla a do útulku kočičku nedám.
Simona|Pane redaktore,dobrý večer. Mám už druhého psa z útulku. První zemřel stářím. Vždycky jsem si ale zjistila jakou má povahu,jestli je vhodný do našich podmínek. V mém případě zda má rád děti a není agresivní. Byla jsem se za ním několikrát v útulku podívat a vnímala jestli si takzvaně sedneme. Vše probrala s pracovníky útulku a pak si ho vzala. Víte, je to jako s lidmi, každý má jinou povahu, ale narozdíl od lidí pes je na vás výhradně závislý a věří vám.Zpřísnila bych tresty za takové chování a myslím, že spousta lidí by si to pak rozmyslela. Lidé nemají vůči zvířatům žádné povinnosti a závazky a pak to takto vypadá. A když se jim přestane líbit,prostě se ho zbaví. Zároveň děkuji těm,kteří útulky mnohdy i z vlastních nákladů dotují a němé tvory neodsunují na druhou kolej.
Zdeněk|Pane Sladký,moc Vás zdravím. Lidé,kteří si pořizují psa by měli mít dopředu něco načteno, vědět o tom co je čeká a to podle mě mnozí podceňují a pak se diví. Je to jako mít dítě, pes vyžaduje péči, lásku a pozornost. Přece ho někam neodložím,když mě obtěžuje a neodjedu si na dovolenou. Myslím si, že někteří lidé nepoužívají mozek a tak přeji všem do nového roku více rozumu. Zdeněk
Další příspěvky
autor: kas