Chcete létajícího mazlíčka se sametovým kožíškem? Pořiďte si vakoveverku. Chov je ale náročný

4. listopad 2021

Vakoveverky létavé jsou stromoví vačnatci pocházející z Austrálie. V Čechách nepatří k často chovaným zvířatům. Jejich chov je totiž docela náročný a vyžaduje nejenom znalosti, ale hlavně čas.

Čas a také mnoho lásky svým vakoveverkám věnují Kateřina Bartošová a její partner Jakub Hnát ze Včelné na Českobudějovicku. Doma mají v současnosti celkem šest zvířat se sametovým kožíškem.

Museli si zvyknout na to, že jejich mazlíčkové jsou noční tvorové. „V noci dělají nehorázný bordel. Skáčou, hádají se, běhají, perou se,“ popisuje chovatelka.

Vakoveverky jsou náročné hlavně na prostor. Pro dvě byste měli mít klec o rozměrech sto centimetrů na výšku, osmdesát na šířku a šedesát centimetrů na délku.

Ani se stravou to není úplně jednoduché. „Musí se jim připravit kaše – prakticky ze všeho. K tomu se dávají doplňky stravy, vitamíny, ale i mouční červi nebo sarančata. Hlavně mají rády agávový nektar,“ vysvětluje Kateřina Bartošová. 

Čtěte také

Vakoveverky jsou dobří letci. Vždycky, když skáčou, roztáhnou svůj vak. Dokážou doplachtit až padesát metrů daleko. Chovatelé mají často stopy po přistání svých mazlíčků na kůži. „Pořád po vás lezou. Drápky se jim sice stříhají, ale stejně vás poškrábou,“ ukazuje škrábance Jakub Hnát.

Vakoveverka se může upnout na jednoho až dva lidi. V Americe to zkoušejí tak, že je dají na strom a čekají, jestli se k člověku vrátí. „To my neděláme. Pouštíme je v pokoji. Když lezou po nás, je všechno v pořádku. Na zemi se jim moc nelíbí, to hned hledají naše nohy,“ líčí život s malými vačnatci chovatel.

„Chov vakoveverek je radost i nemoc,“ říká láskyplně Jakub Hnát, „máte jednu, chcete další a další.“ Rozhodně to ale není levný koníček. Tato zvířata stojí od dvou do sedmi tisíc. Levná není ani klec, potrava a vybavení.

Reportáž z návštěvy domácnosti chovatelů vakoveverek létavých si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata. Dále pořad nabízí informace o sametkovce červené, roztoči, který dokáže potrápit psy, kočky i další zvířata, a zamyšlení nad rčením „má uši jako netopýr“.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.