Chtěla zachránit lišáka, zdemoloval jí byt. Divoká zvířata, která si vezmeme domů, mohou být i nebezpečná
Hodně lidí chce udělat domnělou záchranou divokého zvířete dobrý skutek. Namísto toho jde směrem ke zvířeti spíše o medvědí službu a směrem k člověku o past, do které se nevědomky dostávají. V posledním dílu cyklu o zvířecích pastech o tom mluví vedoucí stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni Jan Nový.
„Každoročně řešíme problém opuštěných zajíčků, kteří opuštění nejsou. Máme je vždycky někde poblíž. Na jaře jsou to ale mláďata jakéhokoli druhu, nejvíc ptáčata,“ říká.
Když si lidé mláďata berou domů, neuvědomují si, co to všechno obnáší. Zvířata jsou náročná na péči, potravu a můžou být v dospělosti pro člověka i nebezpečná. Docela často se stává, že mládě si vtiskne člověka jako rodiče. Když dospěje, bere ho ale jako soka.
„Známe případ kavky, která chtěla klovnout člověka do očí, protože se leskly. Kuna prokousla prst kolegyni až na kost. Sice se o ni starala od mláděte, ale v dospělosti už pro ni nebyla máma, ale vetřelec, který narušil její teritorium,“ uvádí Jan Nový.
Pracovníci stanice řešili i případ malého lišáka. Přinesla ho slečna, které zdemoloval byt. Krmila ho psími konzervami a málem ho připravila o život. Odchyt divokých zvířat navíc naše zákony zakazují.
Jaká je šance, že se odchycené divoké zvíře může znovu vrátit do přírody? I na tuto otázku uslyšíte odpověď v pořadu Máme rádi zvířata, který si můžete poslechnout online.
Související
-
Lidská obydlí se často stávají pastí pro zvířata, ptáky mohou zachránit nemytá okna
Lidé v domech žijí nebo pracují. Zvířata v nich můžou najít domov, ale také nebezpečí. Někdy se do nich dostanou a neví, jak zpět. Různé části budov se můžou stát pastí.
-
Život srnčat může na louce zachránit lovecký pes nebo i dron s termokamerou
Vysoká tráva může ochránit před predátory, ale také být nepřímou příčinou usmrcení srnčat. V květnu a červnu se tato mláďata rodí. To ale koliduje s termínem senosečí.
-
Zvířatům může vážně ublížit jed botulotoxin, karbofuran, ale třeba i tchýnin jazyk
Jedy jsou nebezpečnou pastí pro zvířata. „Spousta otrav je přírodního charakteru. Pak jsou otravy neúmyslné a úmyslné,“ rozděluje šéf záchranné stanice pro živočichy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
