Chalupská slať nedaleko Borové Lady je mokřad, který je nazýván Perlou Šumavy
Chalupskou slať nám představila vedoucí návštěvnických středisek NP Šumava Adéla Kršňáková
Kousek od silnice z Borové Lady na Kvildu, u obce Svinná Lada, se skrývá jeden z nejromantičtějších koutů Šumavy. Rašeliniště Chalupská slať připomíná svým rázem severskou tundru. Kdysi prý přes něj vedla i pašerácká stezka Krále Šumavy - Kiliana Nowotného.
Mokřad ležící při okraji Národního parku Šumava se může pochlubit největším rašelinným jezírkem v České republice. To zabírá plochu 1,3 hektaru a hluboké je místy metr a půl. Nachází se v něm i několik malých ostrůvků, na kterých roste řada vzácných květin, včetně masožravé rosnatky okrouhlolisté.
V minulosti na území Chalupské slatě probíhala těžba rašeliny. Odhaduje se, že jí zde bylo odtěženo 400 000 metrů krychlových. Těžba definitivně skončila v roce 1946. Vytěžené plochy v okolí jezírka zarostly břízou pýřitou, smrkem a borovicí blatkou, a dotvářejí tak působivou scenérii celého místa. Tam, kde zůstal mokřad netknutý, dosahuje vrstva rašeliny hloubky až sedmi metrů.
Po Chalupské slati vede krátká naučná stezka. Půlkilometrová trasa začíná na asfaltové cestě a pokračuje po dřevěném povalovém chodníku. Na jeho konci je vyhlídková plošina nad jezerem.
U stezky se stojí i infocentrum a dětské hřiště. I když se Chalupská slať nachází v nadmořské výšce kolem 900 metrů nad mořem, její návštěva neklade žádné nároky na fyzickou zdatnost návštěvníků.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
