Cesta k Janu Kačerovi. Co jednou nahlas vyslovím, to žít tu s námi bude napořád
Vím, že život bohužel přináší také smutné chvilky a zprávy o odchodu našim srdcím blízkých lidí. A nemusí jít jen o rodinné příslušníky nebo přátele a kamarády. Zasáhnout nás může i smrt člověka z oblasti umění, který nám vzdáleně-blízce dělal život hezčím. Takové pocity mě potkaly před týdnem v pátek, když jsem se doslechl o konci života velmi významného a známého českého herce a režiséra Jana Kačera.
Měl jsem to štěstí, že jsem před třinácti roky mohl natáčet větší rozhlasový pořad s touto velkou osobností českého divadla a filmovou hvězdou šedesátých let. To vzpomínkové pásmo jsem nazval Na Vánoce k mámě s odkazem na autobiografickou knížku Jana Kačera Jedu k mámě – a vysílalo se na stanici Český rozhlas České Budějovice v premiéře na Štědrý den roku 2011.
Začal jsem pořad natáčet v létě téhož roku v třeboňských lázních Aurora, kde tehdy pan Kačer pobýval, a dokončil jsem jej na podzim na jeho domácí pražské divadelní půdě.
Jan Kačer mi velmi půvabně vyprávěl o své poetické cestě k mamince o jedněch Vánocích jeho mládí. A jistou roli v tom sehrála také Dvořákova Rusalka. Také se tehdy Jan Kačer vrátil v čase do svého středoškolského mládí v Bechyni a k divadelní práci v Českých Budějovicích a v Českém Krumlově.
Vše toto jsem si přehrál v paměti při mé soukromé k cestě k Janu Kačerovi, samozřejmě též s jeho slavnými filmovými rolemi a také zvláštní písničkou z jedenáct let starého pozoruhodného alba Solitéři, jemuž propůjčili svůj hlas znamenití zpěváci, písničkáři i herci jako Marta Kubišová, Jaroslav Hutka, Pavel Landovský nebo právě Jan Kačer, který po svém pojal skladbu If od Pink Floyd, s českým textem Michaela Dejvického jako Cestu i s těmito slovy: „Co jednou nahlas vyslovím, to žít tu s námi bude napořád.“
Související
-
První album Wabiho Daňka, který kdysi natáčel též U Tří lvů, přineslo klenoty trampské muziky
„Jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál.“ Ve své životní písni se Wabi Daněk prý inspiroval řečí indiánského náčelníka.
-
Dušan Grúň byl československý zpěvák a měl řadu hitů jako třeba Starý rodný dom
I když jsme žili se Slováky až do raných 90. let ve společném státě, jednotlivé umělecké obory se z národního hlediska přirozeně rozdělovaly. A to platilo také o pop music.
-
Jihočeský rodák Zdeněk Rytíř patřil mezi nejlepší textaře a některým písničkám propůjčil i svůj hlas
Tam u nebeských bran, Kdo vchází do tvých snů (má lásko), Časy se mění, Za všechno může čas, Ring-o-ding, Alenka v říši divů, Báječná ženská, Zvonky štěstí, Otázky...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
