Byl by to svatý grál, říká vědkyně, která chce objasnit, kdy našemu tělu začínají škodit volné radikály kyslíku

12. únor 2024

Špičková jihočeská vědkyně získala prestižní mezinárodní grant, díky němuž může spolu s kolegy zkoumat komunikační pochody mezi buňkami a uvnitř buněk. Alena Panicucci Zíková byla hostem Českého rozhlasu České Budějovice u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě.

Docentka Alena Panicucci Zíková sleduje chemické pochody, prostřednictvím kterých si jednotlivé součásti buněk povídají, rozhodují se a jednají. K přenosu informací využívají takzvané volné radikály kyslíku. Jsou to ty samé, o kterých čteme v populárních článcích, třeba v souvislosti s naší pletí.

„Ano, přesně tak. A co je zajímavé, volné radikály kyslíku byly vždy považovány za něco špatného, toxického, co doprovází stárnutí a řadu nemocí. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století byly dokonce vyvíjeny preparáty, které by radikály snížily a buňku od nich osvobodily,“ komentuje vědkyně.

Jenže teď se ví, že pomocí radikálů buňka komunikuje. Pokud by je tedy neměla, znamenalo by to ještě větší problém. „Nemoci se začaly léčit pomocí vitamínů a dalších látek, které jsou schopny radikály kyslíku zničit. Ale nejenom, že to nemoci nevyléčilo, ono to těm pacientům ještě víc ublížilo,“ vzpomíná Alena Panicucci Zíková.

Čtěte také

Tak se zjistilo, že volné radikály nejsou pouhý toxický produkt našeho života s kyslíkem. Jde o důležitý prostředek k vnitřní komunikaci buňky. „A je velmi důležité rozlišit, kdy radikál kyslíku komunikuje a kdy škodí. Jediný rozdíl je čistě v jeho množství,“ vysvětluje vědkyně, „pokud je produkován v malém množství, komunikuje. Je-li produkován ve velkém množství, škodí. Najít tuto rovnováhu je velmi těžké. A to je to, co hledáme.“

Pokud by se vědcům podařilo objasnit, kdy a za jakých okolností začíná volný radikál škodit, znamenalo by to průlom v léčbě mnoha nemocí i v procesu lidského stárnutí. „Je spousta nemocí, které doprovází vznik volných radikálů, spousta typů rakovin nebo neuropatologických projevů. Stárnutí také provází vznik volných radikálů. Byl by to svatý grál,“ usmívá se Alena Panicucci Zíková.

Vyřešit tuto otázku podle ní nebude ani jednoduché, ani jednoznačné. „Navíc jsou nás tisíce, desetitisíce, možná statisíce vědců, kteří po tom toužíme. Ale každý náš výzkum má v pozadí ideu, že se snažíme přispět k tomu, aby lidská populace vzkvétala,“ uzavírá.

Celý rozhovor s úspěšnou vědkyní Alenou Panicucci Zíkovou z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity si poslechněte online. Dozvíte se třeba, proč a jak páchají buňky sebevraždu...

Spustit audio

Související