Brown swiss jsou krávy s dobrým charakterem, které dávají kvalitní mléko

6. září 2018
Švýcarský hnědý skot

Švýcarský hnědý skot neboli brown swiss pochází, jak už napovídá jeho jméno, ze Švýcarska. Plemeno je rozšířené hlavně v západní Evropě, ale i v USA, Kanadě a jižní Americe. V Čechách ho chovají například manželé Jedličkovi z Drahotěšic na Českobudějovicku.

Švýcarský hnědý skot, zvaný též hnědý horský skot, německy braunvieh či švycký skot, je nejvíce prošlechtěné plemeno krátkorohého skotu z alpské oblasti. Oproti většině krátkorohých plemen má nápadně prodlouženou čelní část lebky, a je proto spolu s jerseyským skotem a několika dalšími plemeny nazýván krátkorohým skotem dlouhočelým.

Své jméno obdržel podle švýcarského kantonu Schwyz, kde je středisko jeho chovu. Mléko brown swissů je velmi kvalitní a využívá se hlavně při výrobě sýrů. Právě proto si zvířata pořídili i Jana a Karel Jedličkovi z Drahotěšic na Českobudějovicku.

Švýcarský hnědý skot neboli brown swiss

Krávy chovají celoročně na pastvě. Každá má své jméno a svůj příběh. Nejpřítulnější se jmenuje Jaruška a neustále vyplazuje na chovatele tmavý jazyk. „To je projev kamarádství,“ vysvětluje Karel Jedlička. „My s nimi strávíme dost času. Každá kráva má svojí povahu, svůj charakter a my se tomu snažíme přizpůsobit. Není to jenom kus pod číslem,“ dodává.

Ideální doba pro připouštění jalovic je podle něj ve věku od 17 do 22 měsíců, na rozdíl od komerčních chovů, kde se připouští už patnáctiměsíční jalovice. „Protože chováme krávy celoročně venku a nemají intenzivní příkrm jako kukuřici nebo šrot, mají i menší přírůstky. Při připouštění je proto pro nás rozhodující váha. Ta by neměla být pod 400, 450 kilo a jejich výška v tomto věku je mezi 135 a 140 centimetry,“ popisuje chovatel.

Švýcarský hnědý skot je odolné plemeno, proto vydrží celoročně venku. Od dubna do října jsou krávy na pastvě, potom na zimovišti. V zimních měsících je základem jejich potravy seno a vojtěškové, jetelotravní a travní senáže, aby dojivost zůstala stejná jako v období pastvy.

Přeštické černostrakaté prase se dá rozmazlit, pak za vámi běhá jako pes

Rodina Jedličkových z Drahotěšic na Českobudějovicku chová přeštická černostrakatá prasata

Rodina Jedličkových z Drahotěšic na Českobudějovicku propadla chovu přeštických černostrakatých prasat. Jedná se o původní plemeno, které vzniklo v západních Čechách v podhorské oblasti Přešticka, Domažlicka a Klatovska.

Chovatelé si toto plemeno oblíbili hlavně kvůli kvalitnímu mléku. Každá kráva dá denně od 18 do 25 litrů mléka, což je asi o polovinu méně než holštýnský skot. Toto mléko má ale kvalitní složky, bílkoviny lépe stravitelné pro člověka.

Mléko je také hodně tučné, obsahuje 4,5 až 6 procent tuku. Díky tomu mají mléčné výrobky jinou chuť. I proto mají Jedličkovi hodně zájemců o sýry, jogurty a máslo, které vyrábí.

Své stádo chtějí postupně rozšířit z pěti na patnáct krav. Podle Karla Jedličky to ale bude dlouhodobý a postupný proces, protože vytvořit kvalitní stádo není jednoduchá záležitost.

Setkání s chovatelem švýcarského hnědého skotu nabídl magazín Máme rádi zvířata. Dále si v tomto díle můžete poslechnout informace o využití zavíječů moučných ve vědě a rozklíčovat zapeklitý případ, se kterým se za dvacet let své praxe vůbec poprvé setkala veterinářka Lucie Míková.

Spustit audio

Související