Anglonubijské kozy jsou aristokratky, které musí být pod neustálým dohledem

7. červen 2018

Plemeno pochází z Britských ostrovů. Právě tam kozy anglonubijské vyšlechtili v 19. století, a to křížením anglických, blízkovýchodních a severoafrických kozích plemen.

Jaromír Tichava z Písku si kromě králíků belgických obrů oblíbil i tato zvířata. Své kozí krasavice Barču a Vlastu chová na zahradě u rodinného domu.

Hlavním znakem anglonubijských koz jsou dlouhé svislé uši. Srst mají většinou krátkou a jemnou. Zbarvené jsou různě – od smetanové varianty, přes světle hnědou, černou až po strakatou nebo maskáčovou.

Hmotnost anglonubijských koz se pohybuje mezi 70 a 90 kilogramy u samic a až 120 kilogramů u samců.

Největší králík na světě? Belgický obr s dlouhýma ušima a klidnou myslí

Belgické obry si hodně chovatelů oblíbilo. Patří mezi ně Jaromír Tichava z Písku

Belgický obr je největším plemenem králíků na světě. Měří až sedmdesát centimetrů a může vážit až deset kilogramů. Je si zřejmě dobře vědomý své velikosti, a tak ho jen tak něco nerozhází.

Přirovnání „zvědavá a mlsná jako koza“ podle chovatele Jaromíra Tichavy určitě platí. „Já je ale nerozmazluju,“ říká. „Je důležité je nerozmazlit různými pochoutkami, protože pak si na to zvyknou a vyžadují to, mečí a otravují,“ vysvětluje.

Když ale chce kozy nalákat k sobě, přinese jim suchý chleba, který je pro ně něco jako bonbón. Tomu nikdy neodolají.

Jakmile nastane doba na krmení, anglonubijské kozy volají na svého chovatele, že už je čas. Většinou dostávají seno, šrot a v létě se pasou na zahradě. „To musí být pod dohledem, aby neokousaly stromky. Postaví se na zadní a začnou je likvidovat,“ popisuje Jaromír Tichava.

Kozy anglonubijské se od ostatních plemen liší nejenom vzhledem, ale i tím, že mají vysokou dojivost. Jejich mléko je sladké a zdravé.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.