Advent a Vánoce v barokním Českém Krumlově

Bezmála 300 let regionu v klášterní kronice

Minoritská kronika sestává z 5 dílů a psána byla mezi roky 1678 a 1950. „Zaměřila jsem se na nejvýživnější období 24 let od roku 1726 do roku 1750,“ říká Markéta Králová a jedním dechem dodává, že toto období zahrnuje 500 stran latinského textu. Minorité v ní zachytili víc, než jen život své komunity, ale vztahuje se i na řád klarisek, které v klášteře také sídlily, zaznamenává rovněž slavnosti ve městě a také popisuje dění na zámku, které zrovna v době adventu a Vánoc bylo bohaté. „Minorité měli velmi úzké vztahy s místními vládnoucími Schwarzenbergy. Často sloužili mše na zámku,“ vysvětluje vědkyně. Zápisy se týkají i témat politických, klimatických atd.

Tato kronika se správně nazývá pamětní kniha, protože představuje paměť kláštera. Psal ji vždy představený konventu. V období, které Markéta Králová zkoumala, byl přestaveným velmi vzdělaný a schopný řeholník Hyacint Sperl.

Advent

V době adventní v klášteře každé ráno sloužili mši svatou zvanou roráty a o některých večerech se konaly oslavy. „Například na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie 8. prosince nejlepší student klášterního teologického a filozofického učiliště pronesl slavnostní řeč k tomuto svátku. Pak následoval koncert, který hrála klášterní kapela. Tu tvořilo 16 muzikantů, což byli chlapci, které klášter živil. A slavnost zakončila velká hostina, na které byli přítomni krumlovský prelát, kníže Schwarzenberg a další z jeho dvora,“ popisuje spíše společenskou událost v klášteře Markéta Králová.

Na Štědrý den začínala liturgie v 11 hodin večer, kdy se v pestrém obřadu pronášely zvláštní modlitby nokturny, při nichž si sestry klarisky a bratři minorité odpovídali navzájem z různých míst v kostele. Doplňovaly je varhanní mezihry. Poté půlnoční hráli samotní klášterní muzikanti.

Minorité na knížecích narozeninách

Krumlovští minorité coby zámečtí kaplani docházeli na zámek a sloužili tam denně roráty, když byl přítomen kníže Schwarzenberg a jeho dvůr. Pozoruhodné je, že 15. prosince měl místní panovník Josef Adam ze Schwarzenbergu narozeniny a 28. prosince jeho manželka. Oslavu narozenin si přepravovali navzájem – manželka manželovi a naopak. Struktura oslav vycházela z vídeňského modelu oslav narozenin císařského páru. Schwarzenberští manželé neslavili soukromě. „Jejich narozeniny byly veřejnou událostí s významem pro celé panství,“ nastiňuje Markéta Králová. Ráno byly většinou dvě mše, z nichž první, rorátní, sloužíval kvardián, tedy představený, minoritů Hyacint Sperl, druhou, slavnou, vedl místní prelát s dalšími duchovními, kteří se sjeli z celého Schwarzenberského panství. Kolem poledne všichni usedli k hostině, při níž hrála nejlíbivější hudba, popisuje Sperl. Odpoledne hosté shlédli divadlo, pantomimu nebo komedii. „To bylo rodinné představení. Hráli ho samotní knížecí manželé nebo jejich děti,“ vykresluje oslavy muzikoložka. „A celý krásný den vyvrcholil slavnostním plesem, který trval většinou až do rána.“

Vánoce

Minorita Hyacint Sperl v kronice příliš nepopisuje dění v klášteře v období Vánoc, jelikož se odehrávaly pravidelně, takže nebylo třeba je opakovaně zaznamenávat. Zapisoval především mimořádné události, tudíž spjaté hlavně s knížetem Josefem Adamem ze Schwarzenbergu. Navíc krumlovský vladař nechodil na vánoční liturgii k minoritům, ale aby se ukázal mezi svým lidem a aby jim dal příklad, jak by se měl chovat i obyčejný poddaný o Vánocích, docházel do městského kostela svatého Víta na vánoční obřady farnosti. „V tom následoval Habsburky, kteří se snažili být vzorem poddaným ve zbožnosti,“ říká Markéta Králová.

A jestli si minorité dávali dárky o vánocích? O těchto osobních věcech v pamětní knize kláštera Hyacint Sperl nepíše. Zmiňuje jen, že hudebníci dostávali přilepšení od svých „zřizovatelů“ minoritů, také od klarisek i od knížete Schwarzenberga. A na Štědrý den dostávali plný korbel piva, aby zůstali celý večer zticha a začali hrát až o půl noci.