Zchátralá fara v Malontech zůstává kulturní památkou. Budoucnost cenného areálu je ale stále nejistá

Zničený areál chce obnovit sdružení lidí, kteří podepsali Malontské memorandum. Mají i podporu památkářů.

„Představovali jsme si, že by tam vzniklo něco jako poutní dům s nízkonákladovým ubytováním. Bylo by to vhodné třeba pro skauty nebo lidi, kteří chtějí přespat jenom jednu noc,“ představuje možnou budoucnost areálu Martin Polák z přípravného výboru spolku za záchranu fary v Malontech.

„Byl by to takový most mezi Rakouskem, Čechy a Bavorskem a mohlo by tam vzniknout muzeum, které by připomínalo obyvatele Malont, kteří tam žili před válkou, ale zároveň i obyvatele Malont, kteří přišli po válce, protože to je už také pozapomenutá historie týkající se rumunských Slováků,“ dodává.

V současnosti ale není jisté, zda spolek vůbec vznikne a převezme stavbu darem od současného vlastníka, kterým je Biskupství českobudějovické. To požádalo na jaře o výmaz ze seznamu kulturních památek. Ministerstvo kultury žádost o takzvané „odpamátnění“ zamítlo a fara nadále zůstává kulturní památkou. Proti rozhodnutí ministerstva se ale biskupství před pár dny odvolalo.

„Pokud by fara ztratila památkovou ochranu, přišli bychom o původně plánované dotace. Počítali jsme každoročně s částkou kolem 200 až 300 tisíc, které by se postupně investovaly do oprav,“ podotýká Martin Polák.

Důvody podání odvolání vysvětluje generální vikář Biskupství českobudějovického David Henzl: „To odvolání cílí především na určité skutečnosti, které v tom závěru ministerstva kultury byly a nebyly zcela pravdivé. Považoval jsem za důležité uvést to na pravou míru.“

Podle něj ale biskupství počítá stále s variantou, že faru předá darem nově založenému spolku. Chce tam mít jen věcné břemeno, aby se na místě mohly konat akce pro farníky.

Církev a obec chtěly faru zbourat

Původně chtělo biskupství faru nechat „odpamátnit“ a obec Malonty by ji kvůli špatnému stavu nechala strhnout. „Rekonstrukce fary by stála hromné peníze, které by byly neefektivně vynaložené, takže by bylo lepší, kdyby byla fara stržena, prostranství vyklizeno, zřízen památník, tím by se i odkryl pohled z náměstí obce na kostel. My jsme se s obcí shodli, ale v případě, že ministerstvo zamítlo odkulturnění, není možné faru zbourat a je potřeba ji obnovit, a ten spolek se o to postará,“ popisuje vikář David Henzl.

Národní památkový ústav záchranu cenné fary vítá. „Vnímáme, že fara v Malontech je cenný objekt. Velmi jsme stáli o to, aby zůstal památkově chráněný. Jsme také rádi, že se objevil zájemce, který je ochotný převzít od církve ten majetek do své správy a vyhledat mu novou funkci,“ říká Daniel Šnejd, ředitel územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích.

Čtěte také

Zchátralý most pod hrází Lipna koupil místní lékař. Chce ho co nejdřív otevřít lidem

Stav fary se však v posledních měsících kvůli vydatným dešťům opět zhoršil. Jen zabezpečovací práce, které by zabránily zřícení některých budov, vyjdou na několik milionů. Rekonstrukce půjde do desítek milionů korun.

Malonstské memorandum za záchranu fary podepsalo už 150 osobností z celého kraje. Jeho zástupci chtějí do postupné obnovy vedle státních institucí zapojit i širokou veřejnost.

I přes velké stavební poruchy je fara v Malontech podle odborného vyjádření Národního památkového ústavu jedním z nejautentičtějších farních areálů v regionu a jejím odstraněním by došlo k nenahraditelné ztrátě.

V obci Malonty existovala farnost prokazatelně už od roku 1364. Budovu fary zmiňují zemské desky k roku 1598. K velké přestavbě farní budovy došlo na počátku 18. století, kdy dostala dnešní vzhled. Dílčí úpravy pak následovaly ještě v 19. století. Poslední duchovní správce v ní sídlil v roce 1956.

I když areál dlouhodobě chátral, ještě v roce 2000 byl trvale osídlený. Před pěti lety zničilo střechu fary krupobití. Na konci loňského roku se zřítilo jihovýchodní nároží. Následný statický posudek, který zadal stavební úřad v Kaplici, doporučil demolici areálu. Památkáři si ale nechali zpracovat vlastní statické posouzení, podle kterého jsou poruchy lokální a vzájemně spolu souvisí nepřímo. Obnova havarijních konstrukcí je podle něj reálná a nevyžaduje speciální technologie.