Zajíců je v české přírodě stále méně. Novohradští myslivci ale našli způsob, jak drobné zvěři pomoci

„Tady v kyblíku máme krmnou směs obilí, skládá se z více druhů plus kukuřice. Nosíme ji do těchto krmných zařízení,“ ukazuje předsedkyně mysliveckého spolku v Nových Hradech Iveta Marhounová jedno z míst, kam si chodí pro potravu bažanti, ale také zajíci.

„Konstrukce je udělaná tak, aby se zabránilo tomu, že nám sem bude chodit srnčí a jiná velká zvěř. Co se týče nákladů, znamená to investice do těchto zařízení a dále krmiva. Odhadem jde tak o 100 tisíc korun ročně,“ uvádí.

Tato krmná zařízení se nacházejí na zhruba dvaceti místech v honitbě novohradských myslivců. „Existovala tady už před desítkami let, nicméně v posledních letech jsme se rozhodli, že trošku podpoříme drobnou zvěř, takže jsme začali s jejich obnovou, vytipovali jsme lokality,“ vysvětluje Iveta Marhounová.

A vyplatilo se. Záznamy z fotopastí prokázaly, že se stavy drobné zvěře zvýšily. „V posledních asi třech letech je opravdu téměř na každé louce vidět, že se populace zajíců ohromně zvedla. Hrubým odhadem bych řekla, že počty narostly asi o čtyřicet procent,“ uvádí předsedkyně spolku.

Čtěte také

I osm mývalů na jednom stromě viděli lidé na Českobudějovicku. Invazní šelma se rychle množí

Populaci zajíců podle ní pomohlo ještě další opatření. „Tím, jak se změnila zemědělská krajina, útočišť pro drobnou zvěř už není tolik jako třeba před šedesáti a více lety. Proto opravdu dbáme na redukci škodné. To znamená, že lovíme hlavní predátory, lišky, kuny, divoká prasata, můžou to být i jezevci. Myslím si, že bez tohoto opatření bychom populaci zajíců nenavýšili,“ říká.

Proč tento recept nefunguje i jinde? „Myslivci se každopádně snaží snižovat stavy škodné zvěře, ale je potřeba si uvědomit, že počet myslivců v České republice klesá. Dneska se myslivci věnují hlavně lovu prasat a spárkaté zvěře,“ odpovídá předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

Zajíců podle něj ubývá i z jiného důvodu. „Současný způsob zemědělského hospodaření v krajině, kdy máme poměrně rozsáhlé lány jednodruhových plodin, v žádném případě neodpovídá potřebám chovu drobné zvěře v krajině. Tím pádem je značně ztížen i návrat zajíce do přírody,“ připomíná.

Myslivci zároveň kritizují, že podpoře mizející drobné zvěře a nápravě tohoto nepříznivého stavu se nevěnuje ani připravovaná novela mysliveckého zákona.