Med jako náplast, vosk jako platidlo a propolis jako součást laku na housle. I takové využití měly v historii včelí produkty

Ve většině antických kultur byl med využíván ve výživě i jako lék. Ve středověku se s ním sladila kaše podávaná k masu. Na jindřichohradeckém zámku se například čtyři století, až do vlády Josefa II., rozdávala chudým sladká kaše vařená z piva, medu a maštěná makovým olejem.

Med byl součástí léčebných procedur. „Římané používali medové náplasti nebo si přikládali na rány plástve. Ty mají antibakteriální účinky,“ uvádí jeden z blahodárných léčebných postupů používaných v historii včelař Václav Krištůfek. Med v kombinaci s mlékem může zahnat nespavost.

Čtěte také

Včelstvo je továrna na zdravou výživu, stavební materiál i dezinfekci

Nejenom jako lék se využívaly a stále využívají i další včelí produkty. Voskem se v minulosti dokonce i platilo. Voštníci vosk sháněli pro voskaře a svícníky, kteří vyráběli svíčky.

Propolis, tedy včelí tmel, působí antibioticky, antivirově, desinfekčně a protizánětlivě. Obsahuje více než sto chemických látek – pryskyřice, minerály, vitamíny, oleje nebo vosky. Propolis údajně používal při výrobě nástrojů i italský mistr houslař Antonio Stradivari. Přidával ho do laku, kterým housle natíral.

Mateří kašička, která slouží jako potrava pro včelí larvy, se využívá hlavně v kosmetice. Zlepšuje ale také trávení, srdeční i jaterní činnost.

Když dostaneme od včely žihadlo, zabolí to a není to nic příjemného. Včelí jed může ale našemu tělu i prospět, a to při léčbě revmatismu. Tato léčivá látka se získává pomocí střídavého elektrického proudu. Jak? I to se dozvíte, když si poslechnete celý pořad Máme rádi zvířata.