Volá meziměsto, zde Alfons, Hallo, Boss, Hallo, Ano, pane Jiří – zkrátka písničky s telefonem

Jednu z nich zpíval populární zpěvák a moderátor, bohužel již nežijící, Karel Štědrý. Kromě jiného proslul v 60. letech provázením velice sledovaným televizním pořadem Vysílá Studio A, kde také zpíval písničky. Jednou z nich byl v roce 1965 veskrze humorný song Meziměsto (zde Alfons), v němž vedle něj měli svoje role telefonující Jiřina Bohdalová a Darek Vostřel.

Vtipný český text napsal písecký rodák a také Třeboňák, výborný textař, básník a redaktor Svobodné Evropy Jan Schneider. Je zajímavé, že existují dvě televizní zpracování této písničky z 60. let. V obou exceluje Karel Štědrý.

Původním interpretem tohoto crazy songu byl Američan žijící v tehdejším Západním Německu, němčinu používající Bill Ramsey, od nějž zpíval třeba Waldemar Matuška písničku Suvenýr, Suvenýr. Bill Ramsey v originále nevolal strýčkovi, ale šéfovi do švýcarského Lugana.

Jméno francouzského zpěváka Clauda Françoise u nás zas tak známé není, ačkoliv ve Francii to byla velká hvězda a dodnes, 45 let po jeho vskutku předčasné a zbytečné smrti, má tam mnoho věrných hlavně příznivkyň. Claude „Cloclo“ François pocházel z egyptské Ismailie. Jeho otec byl Francouz a matka Italka.

Jako fotogenický mladík zpíval většinou americké hity s francouzskými texty, při nichž se dobře pohyboval, a stal se jedním z idolů francouzské mládeže. Po rozchodu s francouzskou star France Gall vložil nemálo hořkosti do balady Comme d'habitude, ve spolupráci s dalšími autory. V roce 1968 to byl podstatný francouzský hit, který si pohotově pro sebe upravil David Bowie, ale světový úspěch s textem Paula Anky přinesla píseň Franku Sinatrovi pod názvem My Way.

Čtěte také

Červená aerovka byla nejznámější písničkou Rudolfa Pellara, muže krásného hlasu a velkého záběru

Mezinárodně největším úspěchem Clauda Françoise coby interpreta a spoluautora byla v první polovině 70. let melodramatická píseň Le Téléphone Pleure, která uspěla i na Britských ostrovech s anglickým textem a v italštině s ní měl hit Domenico Modugno. Jde o dojímavý telefonát muže s pětiletou dívenkou, která netuší, že ten volající na druhém konci je její táta, kterého však nepoznala, neboť její maminku a jí opustil, ještě než se narodila.

Jiří Grossmann byl velmi přesvědčivý interpret i výborný textař písniček vzešlých z americké country and western. Jako například v songu s originálním názvem Yes, Mr. Peters. V něm Roy Drusky a Priscilla Mitchell skrývali v telefonickém rozhovoru na dálku nevěru, jak to elegantně dělali v češtině i pan Jiří a paní Zuzana v semaforské nahrávce z roku 1969.

A duet Ano, pane Jiří inspiroval tehdejšího kolegu Jiřího Grossmanna a Zuzany Burianové z divadla Semafor Miroslava Palečka k milé vzpomínce pro pořad Světla ramp, v němž uslyšíte Naďu Urbánkovou zpívat písničku Starý telefon, country kapelu Ohaři Pražský telefonní seznam a Václava Neckáře song Telefon 39142.