Ve Dvorech nad Lužnicí si připomněli 100. výročí připojení Vitorazska k Československu
Nově vzniklá republika se tak v roce 1920 rozrostla o více než 100 kilometrů čtverečních, které představuje pohraniční pás s Rakouskem od Kaplice až po Suchdol na Lužnicí.
Jak uvedl organizátor vzpomínkové sobotní akce a místostarosta Dvorů nad Lužnicí Matouš Řeřicha, v oblasti Vitorazska dlouhodobě dominovala náklonnost k Česku. Vitorazsko bylo podle něj vždy relativně klidnou oblastí. Bez ohledu na to, že zde spolu existovala dvě národnostní etnika.
„Myslím si, že toto území je krásným příkladem toho, že mohli žít Rakušané a Češi blízko sebe a při sobě. A navíc se pak hrdě přihlásili k nově vzniklé Československé republice," uvedl Řeřicha.
Čtěte také
Centrem Vitorazska bylo dříve město Weitra, které však zůstalo na rakouské straně, podobně jako řada dalších obcí. Momentálně všechny většinou spadají do okresu Gmünd. Řeřicha uvedl, že značná část obyvatel Vitorazska se cítila Čechy i za Rakouska - Uherska.
„Ale v různých dobách kvůli tomu měli pochopitelně problémy. Například moje babička narozená v roce 1905 musela chodit do školy do dnes rakouského Gmündu. Poté si střední školu dodělávala v Praze a musela dělat postupové zkoušky z německého do českého jazyka. Přitom pro ní byly vlastně oba ty dva jazyky rodné," uvedl Řeřicha.
Organizátoři sobotní akci původně připravovali ve vnitřních i venkovních prostorech. Nakonec však kvůli opatřením spojeným s koronavirem přesunuli vše ven.
Návštěvníci tak mohli dnes ve Dvorech nad Lužnicí navštívit Mši svatou, vidět křest knihy Příběh Matoušův, sledovat vystoupení Petříkovské muziky nebo poslouchat přednášku o Vitorazsku.
Vzpomínková akce byla spojena i s oslavou 30. výročí osamostatnění Dvorů nad Lužnicí a setkáním rodáků.
Související
-
„Žil tam Julius Zeyer, tak to tam musí být hezké," řekl Jan Zrzavý, proč ho napadlo žít ve Vodňanech
Přeneseme se do poloviny září roku 1938, pár dní před vyhlášení mobilizace, čeká nás i unikátní rozhovor s malířem Janem Zrzavým a připomeneme obléhání Tábora v roce 1621.
-
Stříbrný poklad objevili archeologové na poli nedaleko jihočeského Sepekova na Písecku
Celkem 700 až 800 nalezených mincí, takzvaných stříbrných brakteátů, je dobře zachovalých a pravděpodobně je vlastnil šlechtic nebo církevní hodnostář.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Akce: Výbuch. Na muničních skladech hoří, volá v 9.49 ostraha. Když přišla exploze, hasiči padli na zem
-
‚Ambice ANO byly mnohem vyšší.‘ Proč Česko při volbách do Senátu nezalilo světlemodré tsunami?
-
Soudci vrchního soudu projednají kauzu Čapí hnízdo za zavřenými dveřmi. O odvolání zatím nerozhodnou
-
Z prezidentských kandidátů jediný neúspěšný. Hilšer senátní post neobhájil. ‚Měl to těžší,‘ říká politolog