V jižních Čechách 18 případů leptospirózy

"Je to sice téměř trojnásobek loňského počtu za celý rok, ale lze z toho vyvodit pouze to, že lidé přišli více do styku s močí hlodavců," řekla dnes ČTK Šípová. Počty nemocných podle ní již nerostou, pouze se potvrzují některá podezření. Jižní Čechy jsou navíc tradičním místem výskytu této nemoci, dodala.

Nemocní pocházejí z Českobudějovicka, Českokrumlovska, Jindřichohradecka, Písecka, Strakonicka a Táborska. Nakazili se při styku s povodňovou vodou, v níž byla moč hlodavců. Právě ona je jedním z nositelů bakterií leptospirózy. Mezi lidmi, u nichž se podezření vyšetřuje, je i jeden člověk z Prachaticka.

Za loňský rok napočítali epidemiologové v jižních Čechách 11 případů leptospirózy. Letošní číslo je sice vyšší, ale ve srovnání se záplavami na Moravě v roce 1997 optimističtější. Nemoci tehdy podlehli čtyři lidé a spekulovalo se o zanedbání diagnostiky. Letos si nemoc zatím žádnou oběť nevybrala a podle Šípové má většina onemocnění klidný průběh. Podíl na tom mají i jihočeští hygienici, kteří ihned po záplavách instruovali všechny praktické lékaře v kraji, jak nemoc odhalit a co proti ní učinit. Obyvatele rozhlasem informovali, jak se mají proti nakažení bránit.

Hygienici upozorňují, že při styku s kontaminovanou vodou či zeminou je nutné používat ochranné pomůcky, jako gumové rukavice a holínky. Bakterie se do organismu dostanou i přes neporušenou kůži. Z člověka na člověka se však nepřenášejí. V případě nákazy trvá nejméně deset dní, než se nemoc projeví. Poté se dostaví příznaky podobné chřipce. Hygienici doporučují navštívit ihned lékaře, aby rozbor protilátek v krvi určil diagnózu. Nemoc se projevuje vysokými horečkami, poruchami centrální nervové soustavy, jater a ledvin. Těžší průběh má u lidí oslabených nemocí, stářím nebo vyčerpáním. V raném stadiu se dá úspěšně léčit antibiotiky.