V Budějovicích se otevřelo nové mamocentrum, prevence rakoviny prsu je velmi důležitá

15. leden 2020

Největší jihočeské centrum pro vyšetření prsu vzniklo v Českých Budějovicích sloučením dvou dosavadních pracovišť. Pacientkám nabízí své služby v ulici Matice školské, v prostorách bývalé Polikliniky Jih.

Podle vedoucí rentgenových pracovišť EUC Kliniky České Budějovice Halky Bitmanové je prevence rakoviny prsu velice důležitá. „Je jednoznačně dokázáno, že se snižuje úmrtnost na nádorová onemocnění v České republice v posledních 17 letech, kdy funguje preventivní program. Úmrtnost se snížila asi o 25 procent,“ uvádí.

Ženy by podle ní měly chodit na mamografický screening každé dva roky. „Program je nastavený od 45. roku věku, kdy má každá žena nárok na první screening zdarma, některé pojišťovny ho dokonce hradí od 40. roku. Doporučujeme začít v těch čtyřiceti letech, mladší ženy si mohou vyšetření zaplatit,“ říká Halka Bitmanová.

Čtěte také

Nové českobudějovické centrum je největším v kraji. „Nabízíme péči soustředěnou na jednom pracovišti. Máme i nový mamografický přístroj se stereotaxí, takže pacientky, které potřebujeme dovyšetřit, už nebudeme posílat do Prahy, ale budeme schopni se jim věnovat tady,“ popisuje vedoucí mamografického centra Miroslava Kubatová.

Změnilo se také prostředí. Centrum má moderní vybavení a velkou recepci. Pacienty se mohou na vyšetření objednat telefonicky nebo prostřednictvím webových stránek EUC Kliniky.

„Velké plus jsou ty moderní a příjemné prostory, které jsou určitě lepší než na původních pracovištích, to je nejvíc vidět. Další plus je profesionální personál, který chce, aby se tu dámy cítily spokojeně, přestože se někdy třeba dozví nepříjemnou zprávu,“ dodává Halka Bitmanová.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.