Tolleři, původně lovci kachen, se hodí do rodiny s dětmi. Jsou ale velmi temperamentní

„Je to pejsek, který patří do skupiny slídičů a je nejmenší z retrívrů. Pejsci dorůstají až 52 centimetrů, fenky 48 centimetrů. Od ostatních retrívrů se liší tím, že jsou velmi temperamentní,“ popisuje Stanislava Matušková.

Tollerům je tedy potřeba věnovat pozornost a zaměstnávat je. „Hodí se pro kohokoli, kdo má alespoň trochu času a může se psem chodit na procházky, házet aporty, nechávat ho slídit. Je vhodný do rodiny s odrostlejšími dětmi. Tolleři mají děti rádi a také jsou velmi empatičtí k postiženým. Když je v rodině postižený, chová se k němu pes jinak než k ostatním,“ dodává chovatelka.

Plemeno bylo do Čech poprvé dovezeno v roce 1998. Od prvního chovatele získali po dvouletém čekání tollera i manželé Matuškovi. Nyní sami už 16 let odchovávají štěňata, narodila se u nich i řada šampionů.

Nové Skotsko v Kanadě, odkud tento retrívr pochází, je nejvýchodnější pobřežní provincií Kanady. Psa původně využívali lovci. „Vyjížděli na loďkách s těmito pejsky a vysílali je na vodu k odchytávání kachen,“ říká Stanislava Matušková.

Zachraňují lidi, hledají drogy

V současné době se tolleři dobře uplatňují u policie nebo při záchraně lidí. „Tři pejsci, kteří se u nás narodili, jsou mistry Německa ve vyhledávání v závalech, lavinách i sutinách. Další fenka pracovala léta v Praze u policie při vyhledávání drog,“ vzpomíná chovatelka.

V posledních třech letech je podle ní o kanadské retrívry více než enormní zájem. „Štěňátka jsou zadána už těsně po narození. Větší zájem je o fenky, ale musím podotknout, že ty bývají často uštěkané, je tam trochu hysterie, klidnější povahu mají pejsci,“ dodává.

Štěňata kanadského retrívra, kterému se u nás také říká toller|foto: Luboš Voráček

Tollery si pořizují mladí lidé, rodiny s dětmi i senioři. „Já štěňátka vybírám lidem podle jejich požadavku na povahu. Toto plemeno upřednostňují sportovci a turisti, protože je velmi vitální a vydrží dlouhé túry. Dá se ale také odchovat štěňátko, které se hodí k lidem důchodového věku, vždycky se ve vrhu dá najít klidné štěňátko,“ vysvětluje Stanislava Matušková.

Lépe s ním pořídí dítě než dospělý člověk

Při výchově tollerů je podle ní potřeba notná dávka trpělivosti. Zajímavé je, že s těmito psy lépe pořídí dítě než dospělý člověk. Chovatelka také podotýká, že se plemeno rozhodně nehodí pro lidi, kteří mají přehnané nároky na absolutní poslušnost a precizní provedení cviků. Kanadský retrívr totiž dokáže kdykoli překvapit.

Psa je možné za určitých podmínek chovat i v bytě, ale nesmí tam celý den zůstávat sám. Jinak se vrátíte do zdemolované domácnosti, protože toller potřebuje aktivitu. „Lépe je mu v rodinném domku se zahradou. V bytě může být za předpokladu, že rodina má odrostlé děti, které se vrátí ze školy brzy a jdou s pejskem na procházku, pak ale stejně ještě potřebuje volnou aktivitu o víkendu,“ připomíná Stanislava Matušková.

Kanadští retrívři se obvykle dožívají čtrnácti až patnácti let. „Máme tu čtrnáctiletou fenku ještě v plné síle a několik třináctiletých a dvanáctiletých, kteří nemají žádné zdravotní problémy,“ doplňuje chovatelka svou zkušenost.