Těsně před úplným zničením zachránili restaurátoři Pietu z Bílska na Strakonicku
Několik let opravovali restaurátoři Národní galerie v Praze mimořádnou památku. Dřevěnou Pietu z Bílska na Strakonicku, která zobrazuje Ježíše Krista v náruči Panny Marie, teď můžete vidět v pražském Klášteře sv. Anežky České.
„Když je socha napadená dřevokazným hmyzem, ztrácí hmotu vevnitř. Začíná pomalu křehnout a v tu chvíli je nejen důležité hmyz zastavit, ale i destrukci zvrátit, tedy zpevnit jednotlivé části, aby nebyly tak křehké,“ popisuje vedoucí památkového oddělení Biskupství v Českých Budějovicích Jiří Vácha.
Restaurátoři odkryli barevné nátěry soch z lipového dřeva až na povrch. „Tato místa se také musí fixovat a také se někdy i retušují, aby dojem z té sochy byl ucelený, ale zároveň chceme vtáhnout do příběhu,“ dodává Jiří Vácha.
Zanechali i stopy novějších zásahů
Dalším generacím proto odborníci nechávají záměrně odkrytá některá místa. „Vždycky je otázka, co ponechat, co sundat, co prezentovat. Je důležité zachovat nějakou stopu novějšího zásahu, takže tady jsou na řadě míst vzorky, jak vypadala úplně nejsvrchnější přemalba, která je z první půle 20. století,“ říká kurátorka Národní galerie v Praze Štěpánka Chlumská.
Dochované záznamy potvrzují, že vůbec nejstarší opravu památky udělali restaurátoři v 18. století. „Byla nastavena o spodní část, zvýšena, aby vyhovovala formátem do barokního oltáře,“ vysvětluje Štěpánka Chlumská.
Pohřební střevíce Ladislava Pohrobka a další artefakty z hrobek králů vystavují v Písku
Část pohřební výbavy králů Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad jsou do konce dubna k vidění v Rytířském sále píseckého hradu. Textilie jsou součástí archeologických sbírek Pražského hradu.
Kvůli tomu také restaurátoři považovali sochu za barokní. Poslední zjištění ale naznačují, že dřevěný reliéf vznikl už na začátku 16. století.
„U středověkých památek většinou nemáme tu komfortní situaci, že bychom měli přímo datováno a signováno, ale bavíme se o takzvaných autorských okruzích. V případě Piety z Bílska jednoznačně autor působil v okruhu jižních Čech, nepochybně to byl umělec, který patřil k těm nejvýznamnějším, co se kvality mezi řemeslníky v regionu týče,“ doplňuje kurátorka.
V Klášteře svaté Anežky České se kromě sochy můžete podívat na doprovodnou výstavu, která zachycuje průběh oprav. Dřevěný reliéf Piety z Bílska bude v pražském klášteře do půlky června.
Na unikátní výstavu spojenou s jihočeskou památkou zve kulturní magazín Kavárna. Přidává ještě pozvánku na výstavu pohřebních textilií v Písku, představuje novou knihu pro děti Zmizení Edwina Lindy a přidává filmové zamyšlení publicisty Luboše Dvořáka nad tvorbou Clinta Eastwooda.
Související
-
Thriller pro děti. Tak popisuje spisovatel David Jan Žák svou novou knihu Zmizení Edwina Lindy
Po několika příbězích pro dospělé, včetně bestselleru Návrat Krále Šumavy, napsal David Jan Žák první knihu pro mládež. Je v ní dobrodružství, tajemství, ale i téma šikany.
-
Do studny v údajném rodišti Jana Žižky v Trocnově se spustili speleologové
Tisíce litrů vody odčerpali ve středu archeologové ze studny v údajném rodišti Jana Žižky v Trocnově na Českobudějovicku. Po téměř sto letech chtěli objekt opět prozkoumat.
-
Z Vimperku bude šumavský Krumlov, Landštejn ukáže poklady ze studny. Památky otevírají
Po zimní pauze se o posledním březnovém víkendu otevřely hrady a zámky. Návštěvníky vítají na prohlídkových trasách, někde se změnily drobnosti, jinde se mění celý areál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.