Stejně jako Lidice málem skončily i jihočeské Bernartice
Před 75 lety, 4. června 1942 zemřel na následky zranění při atentátu zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Pro Čechy tak začalo jedno z nejtragičtějších období v dějinách. Při nacistické mstě padly i celé vesnice - Ležáky a Lidice. Stejně mohly skončit jihočeské Bernartice.
Podle historika z Jihočeské univerzity Jiřího Dvořáka se takzvaná heydrichiáda dotkla všech odbojových činností v jižních Čechách. „Všechny odboje byly v důsledku represí velice těžce postiženy, jejich příslušníci urychleně popravováni. Tady v jižních Čechách vzniklo nacistické popraviště v Táboře,“ připomíná.
I na jihu Čech se tak vyvěšovaly červené plakáty se seznamy popravených, podobně jako to ukazuje například film Vyšší princip. „Snažili se tak vytvořit velký tlak vůči českému národu, aby byl ponížen, aby se rozpoutal strašný strach, který prolne celý ten národ a prakticky ho uzemní. Do českých zemí byly povolány vojenské jednotky a prohledávaly místa. Šlo o to demonstrovat vůli nacistů národ v případě odporu vyhladit,“ dodává Jiří Dvořák.
Symboly heydrichiády jsou vypálené vesnice Ležáky a Lidice. Stejný osud mohl potkat i jihočeské Bernartice. „Odtud pocházeli letci Rudolf Krzák a Rudolf Hrubec, kteří se podíleli na odboji ve Velké Británii. Krzák dokonce prováděl výcvik parašutistů. Jejich rodiny za to byly postiženy a hrozilo i nebezpečí, že Bernartice nastoupí osud Lidic a Ležáků. Na rozdíl od těchto obcí ovšem ležely na poměrně frekventované silnici mezi Pískem a Táborem,“ říká historik.
Bernartice také nejspíš zachránilo to, že Karl Hermann Frank chtěl, aby protektorát zachoval klid. Čechy sice absolutně nenáviděl, ale potřeboval, aby vyráběli zbraně pro Němce. „Hitlerova říše byla v tom největším rozmachu a zbraně, které se tady vyráběly, hrály pro Němce hlavní roli. Z tohoto hlediska Bernartice měly štěstí, z uvedených důvodů nebyly vypáleny,“ dodává Jiří Dvořák.
Zásadní byla také mezinárodní odezva na zničení Lidic, která nacisty překvapila, až šokovala. „S tím nepočítali. Byli na vítězné vlně a mysleli si, že mohou všechno. Ale zlikvidovat obec, včetně toho, že se změnil chod potoka, celá krajina dostala jiný reliéf a že to bylo oficiálně nařízeno, to hrálo u mezinárodní veřejnosti velkou roli, dokonce i v neutrálních zemích. Tady ve středoevropském prostoru se do té doby něco takového neodehrálo. Nacisté se lekli té reakce,“ uzavírá historik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.