Starý zápis o dluhu v budějovickém archivu odhaluje střípek z dějin sklářství na Šumavě

V archivu města České Budějovice je dnes uložený dopis, který pojednává o objednávce 29 liber zrcadlového skla z huti u Volar. „To je pro nás asi nejstarší zmínka o výrobě zrcadel na Šumavě. Samotný dopis je datovaný únorem 1550 a dočítáme se v něm, že huť byla už nejméně jedenáct let v provozu,“ říká ředitel Státního okresního archivu České Budějovice Daniel Kovář.

Dříve se soudilo, že huť u Volar vznikla až ke konci 16. století. Z dopisu však jasně vyplývá, že v roce 1550 už existovala, a to dokonce několik let.

Čtěte také

Slavná lenorská sklárna živila celou obec a okolí. Teď je už léta zavřená a chátrá

Zápis pochází z takzvaného konceptáře městské korespondence. „Jsou to jakési koncepty dopisů, které městská rada odesílala různým adresátům před polovinou 16. století. Je to zároveň i důkaz, že v budějovickém archivu nenacházíme jen údaje k samotné historii města, ale můžeme tu často najít i zajímavou zprávu o nějakém jiném místě,“ dodává Daniel Kovář.

Dopis byl adresován poručníkům tehdejšího rožmberského panství. Konšelé města se v něm přimlouvají za jednoho budějovického měšťana, který měl pohledávku u skláře z Volar. „Píše se tu, že měšťan s huťmistrem už jedenáct let obchodovali a vzájemně si zboží předpláceli. Měšťan si u skláře objednal zrcadla, ale pak zemřel,“ popisuje ředitel archivu.

Městská rada podle něj měla s podobnými přímluvami bohaté zkušenosti. Asi třetinu obsahu konceptáře tvoří právě přímluvy za podané, jimž zůstal ve světě někdo něco dlužen.

„Většinou přímluva pomohla. Jednak mělo značnou váhu královské město České Budějovice a jednak je dopis adresován na rožmberské panství, takže to byli lidé zvučného jména a velké váhy. Předpokládám, že dokázali peníze vymoci,“ doplňuje Daniel Kovář.

Zajímavostem z českobudějovického archivu se věnuje magazín Vltavín. Dále nabízí méně známé kapitoly ze života Petra Voka z Rožmberka.